Hrady.cz

Aktualizováno: Pátek, 22. červenec 17:44

Umístění: Jižní Morava Tipy na výlet Rozhovor: CHKO Pálava slaví 40 let od svého vzniku

Rozhovor: CHKO Pálava slaví 40 let od svého vzniku

hlavni snimek palava 3 miklinMikulov, 12. ledna 2016 - Nádherná příroda, rozmanitá krajina, fauna a flóra či řada zajímavých turistických a historických památek. To je Chráněná krajinná oblast Pálava, která slaví v letošním roce čtyřicáté výročí svého vzniku. U této příležitosti přinášíme rozhovor s vedoucím Správy CHKO Pálava Jiřím Kmetem.

  • Co je posláním CHKO Pálava?

Pálava byla vyhlášena za chráněnou krajinnou oblast v roce 1976 a ve vyhlašovacím výnose je uvedeno, že jejím posláním je ochrana všech hodnot krajiny, jejího vzhledu, jejích typických znaků i přírodních zdrojů a vytváření vyváženého životního prostředí. To je poměrně široká definice, a pokud se ji pokusíme zobecnit, pak lze říci, že smyslem existence CHKO je ochrana hodnot, které nám zde zanechaly předchozí generace. Těmi hodnotami jsou myšleny jak hodnoty přírodní, tak dochované památky historického osídlení a v širším slova smyslu i tradiční způsoby hospodaření.

Pálavu, stejně jako řadu jiných CHKO v ČR, je nutné chápat jako území s harmonicky utvářenou krajinou, na jejíž podobě se nesmazatelně zapsal člověk a právě tím se CHKO zásadně liší od národních parků. Ty jsou v ČR pouze čtyři a jejich úkolem je spíše ochrana tzv. divočiny – přirozených nebo lidskou činností jen málo ovlivněných ekosystémů.  

  • Čím je Pálava výjimečná?

I přes svou malou rozlohu zaujímá Pálava výsadní místo mezi chráněnými územími v naší zemi. Díky své geografické poloze a velké pestrosti stanovišť (máme zde kromě lesů a stepí také skály, sutě, jeskyně, pískovny, mokřady, slaniska atd.) patří mezi absolutně nejbohatší místa. Jako příklad mohu uvést čerstvou informaci, že na Děvíně bylo při velmi podrobném průzkumu v roce 2015 nalezeno přes 700 druhů vyšších rostlin na ploše pouhých 300 ha. Taková druhová pestrost nemá v ČR obdobu.

Výjimečnost Pálavy dokazuje také to, že je již od roku 1986 biosférickou rezervací a po našem vstupu do EU se stala také součástí evropské sítě chráněných území Natura 2000. Nemohu zapomenout na skutečnost, že na Pálavě roste endemit – hvozdík Lumnitzerův pálavský, tj. druh, který nikde jinde nenajdete.

  • Jaké místo zaujímá CHKO Pálava v systému ochrany přírody v České republice a jakou roli má Správa CHKO?

CHKO patří k  velkoplošným chráněným územím a celkem je jich v ČR šestadvacet. Kompetenčně spadají pod Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR, která je řízena Ministerstvem životního prostředí. Agentura prošla v posledních letech několika reorganizacemi, při kterých se měnilo také postavení Správy CHKO Pálava. Při poslední reorganizaci vznikla tzv. regionální pracoviště a Správa CHKO Pálava je od 1. 1. 2015 samostatným oddělením v rámci regionálního pracoviště Jižní Morava.

Pokud jde o naše kompetence, pak je Správa CHKO nadále orgánem ochrany přírody. To znamená, že vede správní řízení a vyjadřuje se k nejrůznějším záměrům na území CHKO. Kromě toho však zabezpečuje také péči o rezervace, provádí základní výzkum a monitoring území nebo v rámci možností zajišťuje ekologickou výchovu.

  • Myslíte si, že je existence CHKO pro místní obyvatele výhodná, nebo pro ně představuje spíše omezení?

To je poměrně složitá otázka a můj osobní názor samozřejmě nemůže být zcela objektivní. Nicméně se pokusím stručně odpovědět. To, že se Pálava před čtyřiceti lety stala chráněnou krajinnou oblastí, vidím pro místní obyvatele a region jako klad. Je dávno známo, že chráněná území jsou častějším turistickým cílem než tzv. volná krajina, a průzkumy od nás i ze zahraničí o tom hovoří jasně. Pro region, kde lidé velkou měrou žijí z turistiky, je tedy existence CHKO rozhodně výhoda a pro Pálavu to platí také.

Jsem si však vědom toho, že určitou cenu za to, že se území může rozvíjet jen v určitých limitech, platí ti, kteří z turistického ruchu nežijí. Mám na mysli například zemědělce, lesníky, ale i stavebníky nebo investory, které to, že hospodaří v CHKO, nebo zde mají investiční záměr, omezuje nebo ekonomicky poškozuje. Pokud to shrnu, pak pro většinu obyvatel je existence CHKO spíše výhodná nebo je neomezuje, menší části obyvatel nebo investorů pak přináší omezení.  

  • Co připravujete v rámci připomenutí 40. výročí vyhlášení CHKO?

Hlavní akce pro veřejnost se uskuteční 7. 5. 2016 v Klentnici pod Sirotčím hradem a jejím cílem bude představit návštěvníkům přírodu Pálavy. Součástí akce budou mimo jiné také odborné exkurze na Stolovou horu a do okolí Klentnice zaměřené na flóru, faunu a také na tradiční ovocnářství pod Pálavou. Na začátku dubna by měla být zahájena v galerii Konvent výstava výtvarných prací paní doktorky Jarmily Červené s tematikou Pálavy. V průběhu celého roku pak bude probíhat fotografická soutěž o nejlepší snímky z pálavské přírody, které se může zúčastnit kdokoliv. Pravidla soutěže budou zveřejněna během února na našich webových stránkách a nejlepší oceněné snímky budou na podzim součástí další výstavy v Konventu. Sběratele dřevěných turistických známek jistě zaujme informace, že je připravena limitovaná série známek se speciálním logem k výročí.

  • Informuje Správa CHKO Pálava dostatečně veřejnost o svých aktivitách?

Snažíme se veřejnost informovat co nejvíce. Kromě našich webových stránek, využíváme také Facebook a od roku 2013 vydáváme elektronický věstník, který rozesíláme zájemcům e-mailem. Pravidelně komunikujeme s novináři a zajímavá témata jsou často předmětem článků v tisku nebo televizních či rozhlasových reportáží. O větších opatřeních a zásazích, která realizujeme v přírodě, zpravidla informujeme přímo na místě prostřednictvím jednoduchých informačních tabulek. Ty obsahují zejména základní údaje o smyslu a přínosu prováděné činnosti.

I přes naši snahu informovat co nejvíce, stále cítím vůči veřejnosti velký dluh. Proto jsme vypracovali vlastní strategii propagace ochrany přírody a chceme se na oblast informování veřejnosti ještě více zaměřit. Mimo jiné budeme v mikulovském Zpravodaji celý tento rok pravidelně publikovat články s tematikou ochrany přírody.

  • Jaké jsou Vaše osobní cíle a jakým směrem by se měla ochrana přírody na Pálavě ubírat?

Pocházím z Mikulova a k Pálavě jsem měl vždy blízko. Vystudoval jsem ekologii a krátce po škole jsem nastoupil na Správu CHKO, kde jsem měl dlouhou dobu na starosti péči o rezervace a později geografické informační systémy. Po celou dobu jsem se snažil při práci řídit myšlenkou, že člověk je součástí přírody a chránit by se měla pro člověka a ne před ním. Od začátku roku 2015 jsem vedoucím Správy CHKO a můj cíl je stále stejný – přispívat k tomu, aby byla Pálava pořád výjimečným místem, kde najdeme to, co jinde už není. Jsem však přesvědčen, že tohoto cíle nelze dosáhnout pouhými direktivami, ale že je nutné nejdříve vysvětlit, proč stojí za to přírodu chránit a potom na základě dialogu nacházet přijatelná řešení.

Jitka Sobotková, foto: Jan Miklín


Inzerce
>