Brno, 7. března 2011 - Bohatě vybavenou laboratoř s řadou přístrojů či baněk byste u něj hledali jen těžko – při práci si vystačí s počítačem, tužkou a papírem a debatami s kolegy. Jako jeden z mála vědců navíc může říct, že intenzivně pracuje, i když jen tak sedí a přemýšlí. Řeč je o slovenském vědci Martinu Pleschi, který se v rámci projektu SoMoPro na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity v Brně podílí na projektu s názvem Fyzikální aspekty kvantové teorie informace.
Možnost působit na brněnské univerzitě bere přitom jako životní příležitost. „Projekt SoMoPro mi velmi pomohl v tom, že mi zabezpečil místo na dva roky a takové prostředky, abych se mohl věnovat pouze vědě,“ říká Plesch, který se v rámci své stáže bude kromě špičkového výzkumu věnovat také přednášení, či vedení diplomových a disertačních prací.
Svět mikročástic na úrovni molekul a atomů, na který při své práci soustřeďuje, je zajímavý zejména tím, že v něm neplatí fyzikální zákony, na něž jsme zvyklí z „velkého“ světa. To na jednu stranu vědcům práci komplikuje, na straně druhé straně ovšem umožňuje nacházet řešení, která mohou v budoucnosti zcela netušeným způsobem změnit svět. Například sestrojením supervýkonného kvantového počítače.
„Počítače, které dnes používáme, jsou stále lepší, výkonnější a rychlejší, ale daň, která se za to platí je, že každá součástka v počítači je čím dál tím menší. Ať chceme, či nechceme, když budeme zmenšovat součástky až na úroveň atomů a molekul, budeme muset začít aplikovat zákony kvantové fyziky. Právě tím se zaobírá kvantová teorie informace. Jednou budeme mít k dispozici kvantový počítač, který bude pracovat na bázi jednotlivých elektronů, fotonů a atomů,“ vysvětluje Plesch. Takový počítač by přitom nalezl nejširší využití nejen při složitých výpočtech, ale například i pro simulaci řady chemických či biologických experimentů, které je dnes nutné provádět v laboratořích, či třeba při testování nových léků. A v porovnání s ním by i nejvýkonnější dnešní počítače vypadaly jako korálkové počítadlo.
I když vědci teoreticky ví, jak by měl kvantový počítač fungovat, s pomocí současných technologií zatím nedokáží postavit dlouhodobě stabilní zařízení. „Ta technologie je v plenkách. Existují pokusy, jak udělat kvantový počítač, ale ty zatím dokáží spočítat, že pět krát tři je patnáct. V horizontu deseti let se o kvantových počítačích nedá ani hovořit,“ podotýká Plesch s tím, že kvantové počítače si zatím nesmíme představovat jako podobnou „krabici“, jakou má každý doma či v kanceláři – v současné době se stále jedná o miniaturní zařízení atomární velikosti, navíc velmi křehká. „Velmi krátce vydrží ve stavu, ve kterém je připravíme. Musí fungovat při extrémně nízkých teplotách, navíc jakýkoli cizí atom, světlo či teplo, které jde okolo našeho atomu a dotkne se jej, nám ho pokazí,“ upozorňuje Plesch na jedno z mnoha úskalí, s kterými se vědci v tomto případě potýkají.
A přestože nepřeberné množství výsledků kvantové fyziky již našlo praktické využití v každodenním životě, na stolní kvantový počítač si tak budeme muset ještě nějakou dobu počkat. „Možná se toho ani nedožiju,“ uzavírá lakonicky Plesch.
|
Vítězem Grand Prix Vinex 2025 je Pálava z Vinařství Volařík
Oživení Jarošky: Brno otevřelo novou klidovou zónu pro všechny
Vedení Brna přivítalo na Nové radnici hokejové šampiony Komety
Brněnská muzejní noc láká na atraktivní program, který vychutnáte všemi smysly
