www.listyjm.cz

Brno, 23. února 2011 (MEDIAFAX) - Lékařka Alena Kubáčová z Nového Lískovce stráví s konečnou platností sedm let ve vězení. Nejvyšší soud totiž odmítl její dovolání proti trestu za vypisování falešných neschopenek, kterého se dopustila spolu s Michalem Rusnákem a Jurajem Karalo, řekl ve středu mluvčí NS Petr Knötig.

"Nejvyšší soud o dovolání odsouzených rozhodl bez veřejného jednání a verdikt zpřístupnil na úřední desce," řekl Knötig.

Krajský soud v Brně původně Kubáčovou poslal do vězení na osm let, odvolací Vrchní soud v Olomouci jí pak zmírnil trest na sedm let vězení. Lékařka totiž vystavovala falešné neschopenky a potvrzení o pracovní neschopnosti pro známé a příbuzné, které pár dní předtím naoko za vysokou mzdu zaměstnal její komplic Michal Rusňák.

Podle soudkyně Jaroslavy Bartošové připravil sedmičlenný gang podvodníků kolem Kubáčové a Rusňáka okresní správu sociálního zabezpečení v Kroměříži a v Brně na dávkách nemocenského pojištění během dvou let dohromady o 11,4 milionu korun.

Kubáčovou uznal krajský soud z trestných činů podvodu a také padělání a vystavování nepravdivých lékařských zpráv, posudků a nálezů. Kromě vězení jí soud vyslovil osmiletý zákaz výkonu lékařské praxe a udělil jí i půlmilionovou pokutu.

Za hlavu gangu podvodníků označila soudkyně Michala Rusňáka (28). Muž, který vychodil pouze šest tříd základní školy, skončil po odvolání k Vrchnímu soudu s trestem devíti let ve vězení se zvýšenou ostrahou. Juraj Karalo si odsedí pět a půl roku, Helena Naďová a Miroslav Badi pět let, Helena Růžičková čtyři roky a Lukáš Strnad stráví za mřížemi tři roky.

Princip trestné činnosti sedmičlenné skupiny podvodníků spočíval v tom, že fiktivní zaměstnanci krátce po uzavření lukrativních pracovních smluv „onemocněli“, přičemž od státu dostávali vysokou nemocenskou. O tu se pak sedmičlenná skupinka dělila. Skupina působila v letech 2006 až 2008 po celé jižní Moravě, především na Brněnsku, Vyškovsku a Hodonínsku. Fiktivně zaměstnávala známé a příbuzné v nastrčených firmách v Brně, Kojetíně, Kroměříži, Cetechovicích, Dražůvkách a Čejkovicích.

Přibližně dva roky fungující systém u soudu podrobně vysvětlil samotný Rusňák. „Každý zaměstnanec, který nastoupil, zaplatil za smlouvu patnáct tisíc korun. To bylo něco jako jednorázový poplatek. Kubáčová inkasovala za jednu neschopenku dva tisíce korun, za tři potvrzení pak pět tisíc. Zdálo se jí to málo, a tak jsme se domluvili na měsíčním paušálu. Ten činil třicet tisíc korun,“ přiznal Rusňák před soudem.

Na základě potvrzení o pracovní neschopnosti vyplácela Česká správa sociálního zabezpečení v Brně a v Kroměříži fiktivně nemocným lidem peníze. Ti pak část odevzdali členům skupiny, ale zbytek si nechali. Měsíčně si tak každá ze čtyřiatřiceti „černých duší“ přišla na nemocenské zhruba na třicet tisíc korun. Soudkyně v pátek četla seznam 85 takto naoko zaměstnaných lidí, figurovaly mezi nimi i celé rodiny.

Zaměstnanci, kteří pracovali u podnikatelů na oko, vykazovali v pracovních smlouvách nejrůznější funkce. "Hlavně to byli zedníci, dlaždiči, řidiči a svačinářky. Za hlavní a vedlejší pracovní poměr měli takovou hrubou mzdu, aby jejich nemocenská byla maximální. Tedy osm set korun za den nemoci v hlavním pracovním poměru a zhruba polovinu za vedlejší,“ uvedl státní zástupce Rudolf Misák.

Složitý a rozsáhlý případ skupiny podvodníků kolem Rusňáka a Kubáčové si vyžádal dvacet dní projednávání. Trestní spis čítal 5,5 tisíce stran, samotný rozsudek četla soudkyně Bartošová nepřetržitě bezmála hodinu a půl.

"Nic jsem nespáchala, sama jsem se stala obětí podvodu. Soud špatně vyhodnotil důkazy. Rusňák si stavěl dům, a potřeboval tak zřejmě nějak pokrýt jeho financování," řekla agentuře Mediafax po vynesení rozsudku lékařka Kubáčová.