www.listyjm.cz

Lubomír Maršálek (62) jezdil s nákladní tatrou Stavebního bytového družstva. Tatru vystřídal později za autobus a vozil fotbalisty Zbrojovky Brno na zápasy a soustředění. Jednou za ním přišel současný sportovní ředitel 1. FC Brno Radek Bělák: „Fotbal máš rád, nechceš vzít místo kustoda?“ A tak se Lubomír, přezdívaný Maršic, stal hospodářem.

Pečuje o hráče. Ráno každému připraví dres, trenky, štulpny a další věci. Po tréninku se vše naházené do plastových beden odveze do prádelny. A pokud jde o dvoufázovou přípravu, potom je se co otáčet. Na Boby se prádlo tahalo ještě do schodů. „V současné době má každý hráč sportovního oblečení po čtyřech kouscích. Za Lužánkami měli všichni všeho po jednom, a když si dvacítka hráčů v jediné šatně pověsila vše propocené, byla to občas ,síla‘. Dnes mají šatny klimatizace a špinavé prádlo se odváží okamžitě. Maruška Křivánková vytírá podlahy neustále dokola,“ říká Lubomír Maršálek, kterého není, pro jeho výrazný hlas, možno přeslechnout. Kdo kdy byl v šatně největším nepořádníkem, si nechává pohodový Maršic raději pro sebe.

Luboš je 35 let ženatý, což lze při jeho práci považovat za malý zázrak. S mužstvem je, včetně víkendů, prakticky každý den. Na dovolenou v červenci či v srpnu může zapomenout, to už je mančaft v přípravě. „Manželka dělala barmanku. Do práce chodila na noc, takže jsme se často míjeli. Také na dovolenou jsme si zvykli vyrážet už v červnu. Vloni jsme byli na Djerbě, jezdíme s Karlem Jarůškem do Řecka, kde hrával a má dodnes kontakty,“ prozrazuje bývalý fotbalista Medlánek, Písku, Týnce nad Vltavou a dalších týmů. Před nedávným utkáním se Žižkovem předával bývalému brněnskému útočníkovi Petru Švancarovi, po narození jeho dcery, dětskou kolébku. Po zápase na ni ale Švancara zapomněl a odjel bez ní.