www.listyjm.cz

„Na start se v předloňském roce postavil 83letý Blahoslav Kříž. Po mnoha hodinách běhu u něj došlo k takovému vyčerpání, že si to najednou namířil ven z pavilonu. Museli jsme za ním a nasměrovat zpátky,“ vzpomíná na historku z pavilonu Z brněnského výstaviště dohlížející MUDr. Pavel Homolka.

Při mezinárodním ultramaratonu, tedy v běhu na 48 hodin, dohlížel v březnu na startující již popáté. A hlídat zdraví závodníků, kteří krouží ´zetkem´ pořád dokola, není žádná legrace. Ono se totiž při ultramaratonu navíc divně běhá, neboť se šetří síly, a navíc lze trasou třeba jen procházet. Takže odhadnout, kdo toho má opravdu plné kecky, není nic záviděníhodné.

Na závody se používá speciální obuv a stává se, že i těmto drahým botám renomovaných značek se musejí uřezávat špičky, aby běžci nepociťovali přílišnou bolest z opotřebovaných plosek nohou. „U ultramaratonu dochází ke specifickým poškozením zdraví. Nesmírně trpí zmiňovaná ploska nohy, dochází k přetížení šlach v oblasti kotníku. Zatížení je větší, než jsou fyziologické možnosti organismu. Hrozí také riziko dehydratace, jež může v extrémních případech dospět až do kolapsových stavů. Žaludek trpí otřesy, tudíž sportovci nesnesou větší dávky tekutin a potravy. Samozřejmě to musejí mít srovnané v hlavě a vědět jaký mají cíl. Spousta závodníků touží překonat rekord ať už osobní, nebo světový,“ tvrdí Pavel Homolka, a dodává: „Pokud má sportovec profesionální přístup a vědomí o svých energetických možnostech, tak je vše v pořádku. Někteří ovšem zkoušejí iontové nápoje, na které nejsou zvyklí, a z čehož mohou pramenit zažívací potíže. Zažil jsem tu spoustu vážnějších případů. V jednom z minulých ročníků mi dokonce přinesli závodníka, jenž byl v bezvědomí. Šlo o dehydrataci, kterou jsem musel řešit infúzními roztoky.“ Jeden okruh měří v pavilonu dvě stě padesát metrů a pořád se zatáčí. I pro psychiku je lepší, když se po čtyřech hodinách vystřídá směr. Po rovině uběhnou běžci stejnou trasu za kratší dobu. Není možné běžet čtyřicet osm hodin bez pořádné přípravy. Po závodě by si každý měl dát sprchu, masáž a načerpat síly spánkem. Minimálně dva až tři týdny trvá, než je dotyčný zpátky v plné síle. A jakou šanci by měl člověk, který by vyběhl na trať přímo z hospody? Žádnou. Po pár desítkách kilometrů by vyčerpáním někde „padl za vlast“. Na Výstavišti a za Moravskou Slavii Brno startující Dan Orálek uběhl za 48 hodin přes 366 kilometrů. Nejlepší loňský český vytrvalec jede 25. dubna obhajovat do Itálie vítězství v běhu na 50 km di Romagna v Castelbolognese a o 14 dní později bude v Praze bojovat o titul mistra ČR v maratonu. 20. června bude reprezentovat jako jeden z favoritů na MS a ME v běhu na 100 km v belgickém Torhoutu.

Text a foto: Petr Podroužek

Výsledky 48H Indoor - Brno (20.3.2009):