„S vyhlášením přišla velká úleva, že je to vše za mnou, na druhou stranu mě hodně mrzí, že jsem nepotěšila všechny ty, kteří mi drželi pěsti. Kdybych ale uspěla přišlo by i více nabídek k práci v modelingu,“ řekla Listům necelých čtyřiadvacet hodin po soutěži pořádně unavená Fajksová. Tou dobou už byla zpátky v Ivančicích, takže ani spánku moc nedala. „Do postele jsem se dostala někdy kolem třetí a už v osm jsem vstávala. Pořádně jsem se vyspala až při návratu v autě,“ prozradila volejbalistka.
Poslední čtyři dny před finále se Tereza pořádně nevyspala, a tak si slibovala, že ty další čtyři dny bude pouze lenošit. „Bylo to hektické období s dobrou zkušeností, nyní se cítím mnohem vyrovnanější,“ prozrazuje trojnásobná mistryně republiky volejbalové extraligy. „Do nejvyšší soutěže se už v Brně nevrátím. Už nemusím takovou dřinu a stereotyp. Navíc mám po operaci ramene a rok jsem nesmečovala. Ruku zatím nedám výš než je devadesát stupňů,“ dodává. Fajksová oblékala před zraněním dres prvoligové Univerzity. „Volejbal chci hrát stále. I kdyby šlo třeba jen o plážový,“ tvrdí modrooká Tereza.
(Petr Podroužek)