František Pospíšil (navlékal dres s číslem 7) a Oldřich Machač (4) byli v 70. letech obávanou reprezentační hokejovou obrannou dvojicí. Machač, jenž strávil deset sezón v Zetoru Brno a oslavil před pár dny narozeniny (63), byl drsnější a hrál víc do těla. Pospíšil naopak kraloval v přehledu a tvořil hru. Spoluhráči si dokázali vyhovět na ledě i mimo něj a v reprezentačním týmu vytvořili nerozlučné legendární duo.
„S Oldou, přestože je o dva roky mladší, jsme si rozuměli hodně, i když se to mezi námi někdy vyhecovalo. Nějaký větší konflikt jsem s ním ale neměl. Prožili jsme spolu parádní léta. Jeden pozoroval druhého a pamatuji si, vždy když byl Olda nervózní, tak mu mohli brusle nabrousit, jak chtěli, a první, co bylo, že přišel na led, sedl si na zadek k mantinelu a začal je přebrušovat trubkou. Když však viděl, že si z něho dělám delší dobu legraci, tak mi řekl ty … (nelze zveřejnit – pozn. red.) zubatá. A tím to skončilo. Bylo automaticky dané, že jsme spolu spali na hotelových pokojích, byli jsme prostě naladěni na jednu vlnu,“ prozrazuje o Machačovi jeho dlouholetý reprezentační spoluhráč František Pospíšil. „Vždy, když jeli k naší modrý, tak Olda houkl na Frantu – nažeň mi ho sem. Franta Pospíšil udělal proti soupeři dva tři kroky, tím ho nasměroval na Oldu. Protihráč musel zatočit kolem Franty a Olda ho ,trefoval‘, většinou svým pověstným bodyčekem, na modré čáře. Měli to tak sehrané, že na to doplatila spousta útočníků,“ dodává neméně legendární brankář reprezentace Jiří Holeček.