www.listyjm.cz

Brno, 15. dubna 2010 - Mít na hlavě sto šest štychů, to už svádí k domněnce, že je jejich vlastník buď boxer, nebo je na operačním stole jako doma. Jenže pravda je jiná. Takové množství byste napočítali bývalému vynikajícímu československému hokejovému gólmanovi Vladimíru Nadrchalovi. Bývalá brněnská opora oslavila začátkem března 72. narozeniny. V brance Komety odehrál za osmnáct let 486 zápasů a suverénně vede tabulku odchytaných zápasů v brněnském klubu. Nadrchal byl prvním brankářem v Československu, který ke krytí obličeje použil plastovou masku. Když nám ji chtěl ukázat, musel pro ni do sklepa.

„Tehdy se chytalo bez masek. Bylo pod úroveň vzít si něco na hlavu. Pukům jsme uhýbali, jak jen to šlo. Jenže v jediné sezóně jsem byl snad čtyřikrát trefený do hlavy. Šilo se, vylétávaly zuby, tak jsem začal nad něčím takovým vážně uvažovat. Masku, no spíše by se hodilo říci škrabošku, jsem si ofotil ve Švýcarsku na mistrovství světa v 1961 od kanadského gólmana Martina. Dokázala sice ochránit od mnoha tečovaných puků nebo od úderů hokejkou, ale pokud dostala pořádnou ránu, stejně praskla,“ řekl Listům Nadrchal, který startoval na osmi světových šampionátech, ze kterých si přivezl dvě stříbra a bronz.

V reprezentaci odchytal Nadrchal 65 utkání a na mistrovství světa v roce 1958 v Norsku byl zvolen nejlepším gólmanem. Brankářská legenda, která ještě pamatuje dobu, kdy brankářské betony byly vycpány srnčími chlupy, může srovnat období od chytání bez čehokoliv až k současným nejmodernějším maskám. „Používání ochrany přineslo gólmanovi větší jistotu, více odvahy a klidu. Maska byla dělaná přímo na obličej, neboť šlo o odlitek. Pokud do ní brankář dostal příklepem či tvrdou ránu tak stejně nevydržela. A to si pište, že už za mých let lítaly puky rychlostí kolem 150 kilometrů v hodině,“ upozorňuje brankář. 

Postupem času „škrabošky“ nahradily dráty, které se ovšem moc neosvědčily, protože po doteku s pukem se vylomily, nebo dokonce zapíchly i do tváře. A tak se masky začaly vyztužovat laminátem. V následné helmě s košem chytá Dominik Hašek dosud. No a pak přišly ty současné speciální. Skoro to vypadá, že je dnes gólman chráněný na hlavě skoro na sto procent. Jenže Vokoun přišel před časem takřka o ucho, takže nechráněná místa se ještě nějaká přece jen najdou.

„V porovnání s naší výstrojí je to ale tak tisíc ku jedné. Do budoucna se dá na přilbě stále co zlepšovat, neboť i brankář Komety Hovi musel letos už jednu prasklou dát pryč. Možná se bude pracovat na materiálu, aby byly helmy pevnější, možná na vypodložení. Jejich vývoj půjde určitě pořád dopředu, stejně jako je tomu u hokejek, chráničů a další výstroje. Třeba za dvacet let, až se bude někdo dívat na současné fotky, si řekne, v čem hrozném se to hrálo. Tak jak se dnes fanoušci dívají na moji bývalou masku,“ předvídá gólman, který si zahrál nejvyšší soutěž poprvé jako sedmnáctiletý a byl na třech olympiádách kde získal stříbro a bronz. O nesporné vitalitě legendárního brankáře svědčí i to, že ani dnes nelení a stále radí gólmanům brněnské Komety.