Ještě v pátek večer a v sobotu ráno měli nejlepší evropští jezdci na motorových člunech v Jedovnicích zcela jiné starosti, než bylo záhodno. Jen pár hodin před startem zde totiž řádil silný vítr a vzduchem létaly stany. Nejlepší český zástupce Jiří Mašek z Brna, který je zároveň organizátorem a duší těchto závodů, si z toho ale těžkou hlavu nedělal. Běžně se v Jedovnicích jezdí na podzim (v květnu se zde podnik uskutečnil pouze v roce 1980, jako „Pohár míru a přátelství“). Jenže Mašek odlétá v září do Malaysie k světové sérii formule 500, a tak závody na Moravě dostaly termínovou výjimku.
Rybník Olšovec pamatuje ještě čluny z překližky, v současné době se dělají z kevlaru. Maškovi už pomáhá dnes i navigační systém, který napoví, co je pro všechny strany nejlepší. Jezdcům v daných třídách nechybí v uzavřených kokpitech ani dýchací přístroj a nové typy už musí být vybaveny i airbegem. Olšovec svojí hloubkou (maximálně má dva metry) jezdcům až tolik radosti nedělá. Hrozí totiž, že při problémech se špička člunu zaboří do bahna. Závody musejí těšit rybáře, protože stojatá voda je od vrtulí potřebně okysličena. Navíc se jezdí na metylalkohol a ricinový olej, takže ani příroda netrpí.„Nejvyšší rychlost, jež se zde dosahuje, je takřka 200km/h. A to ještě musí jezdec s člunem vážit minimálně 240 kilogramů. Jinak se dovažuje olovem,“ říká Jiří Mašek.
Český reprezentant se kolem motorových člunů pohybuje 33 let, z toho 29 roků závodí. A pětadvacet let je mu oporou jeho partnerka, která prozrazuje: „Častokrát jsme jezdili na závody, když bylo pouze na chleba se sádlem a donedávna ještě s vozem Škoda 1203. Nyní si Jirka potrpí na bůček, který mu pomáhá údajně k lepším výkonům.“ Za celá ta léta prý ani jednou neměla nutkání si za volant člunu třeba jen sednout. Možná ji odradilo, že se Mašek i v Jedovnicích s člunem několikrát otočil. Na závodech přišel o funkčnost oka, měl dvě zlomená žebra a aby startoval tak se k člunu dobelhal i o berlích.