www.listyjm.cz

Brněnský Michal Březina se stal českou krasobruslařskou jedničkou. Už podruhé, v poměrně krátké době, porazil Tomáše Vernera. Na olympiádě ve Vancouveru si Michal dojel pro desáté místo, Tomáš skončil až devatenáctý. Březina přitom mohl skončit i lépe, než jako celkově třetí nejlepší Evropan v soutěži.

Michal je zřejmě „slušný“ flegmatik. Ani den po závodech nezavolal domů, nenapsal SMS, ani se s rodinou jinak nespojil. „Aspoň své sestře Elišce popřál přes Facebook k jejím čtrnáctým narozeninám,“ řekla Listům jižní Moravy Michalova maminka Edita Vernerová. Ale vypadalo to, že si z toho těžkou hlavu nedělá. „Poslední hodiny před závody s ním nikdy nemluvíme, necháváme mu dostatek času se soustředit na jeho vlastní výkon,“ dodala Vernerová. 

Ani žádná přítelkyně krasobruslaři zatím volný čas neubírá – Vernerovi sportem zkrátka žijí. U vchodových dveří mají o zeď opřeno několik párů běžeckých lyží. Michalův táta se také kdysi věnoval krasobruslení. Trénovala ho tehdy legenda Karol Divín, který zase pro změnu v současné době pomáhá Michalovi. „Naposledy mě otec porazil na ledě, když mi bylo třináct a jemu pětatřicet a bylo to ve dvojitém axelu,“ zavzpomínal pro Listy Michal.

Kdyby nebyl krasobruslařem, potom by to mohl klidně zkusit jako cyklista. Už odmala ho otec, stejně jako dceru Elišku, honil po pořádných kopcích. „Kolo je vhodným doplňkem, společně s plaváním, k získání další potřebné kondice. Šlapat do pedálů celý den a ujet 160 kilometrů není pro nás něčím výjimečným,“ říká Michalův otec Richard, a pokračuje: “Máme rádi krajinu v oblasti Nice ve Francii. Už z městečka Vence, kde býváme ubytování, vede osm kilometrů dlouhý kopec se sedmi stupňovým stoupáním.“ Dopoledne se zde šlape do pedálů, odpoledne plave v moři. „Hrozně se mezi sebou hecují. Jsou schopni jet celé dvě hodiny vedle sebe do kopce,“ popisuje rodinné sportovní boje, kterým se sama trochu straní, Michalova matka Edita. „Já jedu v autě za nimi a maximálně jim podám něco na pití,“ dodává. 

Kolu věnuje Březina vždy posledních 14 dnů v červnu. Potom už musí na led, ze kterého prakticky celý rok nesleze. Což potvrdil i v Kanadě, kde zůstal i po závodech 20. února, a to až do 3. března, aby se zde připravoval na mistrovství světa. To proběhne 23. – 29. března v italském Turíně.

Michal se ke krasobruslení dostal po sledování pohádkové české hokejové cestě olympijským Naganem - v tu dobu chtěl do rukou hokejku. Jenže neuměl bruslit a tak musel začít pěkně od píky. Když už se začal ošívat, že krasobruslení nechá, začaly přicházet první úspěchy. A ty nakonec také rozhodly. Zatímco Michal ve Vancouveru medaili nezískal, sestra Eliška jich z olympiády přivezla hned čtyři.V Liberci, který byl dějištěm IV. Zimní olympiády dětí a mládeže ČR, se jí dařilo v rychlobruslení, kde uplatnila své krasobruslařské umění. Druhá Sáblíková z ní ale prý určitě nebude.

V Kanadě se Michal ukázal ve skvělém světle už během krátkého programu. Když jej dokončil, zaťal pěsti a nadšeně vykřikl. Byl zatím nejlepší v jeho životě. Čtvrtý krasobruslař z mistrovství Evropy myslel na 83 bodů, jež by znamenaly vstupenku do elitní šestky. Pak uviděl na obrazovce 78 bodů a naštval se. Hala pískala rozhořčením. Březina se okamžitě zvedl, zasalutoval rozzlobeně rozhodčím a odešel.

Fámy o nečistém rozhodování, se potvrdily. Před zahájením her totiž americký sudí John Inman zaslal osobní mail 60 rozhodčím a vyzval je, aby nenadhodnocovali Pljuščenka a Jouberta. Šlo o jeden z aktů zámořské války proti Evropě, vyhrocené v olympijském roce. Už dávno se ví, že nejde o objektivní sport. Ten, kdo by jednou přišel na to, jak spravedlivě krasobruslaře oznámkovat, by měl být navržen na Nobelovou cenu. Michalovo konečné 10. místo je však i tak nejlepším umístěním českého muže na olympiádě od Albertville 1992, kde Petr Barna vybojoval bronz. “Jestli se Michal bude zlepšovat jako doposud, tak v Soči 2014 už pojede o medaili,“ předpovídá mu budoucnost Karol Divín.