"Štrasburský soud uvedl, že soud se měl osobně seznámit se zdravotním stavem a situací pana Sýkory, což ostatně vyžaduje i nový Občanský zákoník. V řízení o způsobilosti by měl být každý člověk zastoupený efektivně a ne pouze formálně. Konečné rozhodnutí soudu o způsobilosti mu mělo být doručeno," řekl Sýkorův právník Maroš Matiaško, právník Ligy lidských práv a Centra advokacie duševně postižených.
Milana Sýkoru v roce 2000 soud bez jeho vědomí zbavil způsobilosti k právním úkonům. Návrh podalo město Brno, které se stalo mužovým opatrovníkem.
"Na soudní řízení přitom nebyl Sýkora vůbec předvolaný a nebylo mu doručeno rozhodnutí. Jakmile se to dozvěděl, podal odvolání ke Krajskému soudu v Brně, který mu dal za pravdu. V dalším řízení se ale celá situace opakovala. Nebyl předvolaný, znalecký posudek vypracoval psychiatrička pouze na základě staré zdravotnické dokumentace a rozsudek mu nebyl doručen," řekl Matiaško.
Muž se tak stal nesvéprávným podruhé, aniž by o tom věděl.
Sýkora se později na základě rozhodnutí města nedobrovolně dostal do léčebny v Brně-Černovicích, kde se o nesvéprávnosti dozvěděl.
"Z rozhodnutí soudu ve Štrasburku plyne, že opatrovník nemůže automaticky rozhodovat o hospitalizaci člověka zbaveného způsobilosti. V případě jeho nesouhlasu musí o zákonnosti zásahu do osobní svobody rozhodnout soud," doplnil právník.
Podle právničky Ligy lidských práv Zuzany Durajové byl případ z hlediska českého práva v pořádku, avšak rozpor nastal z evropského hlediska. "Podle českého právního řádu nenastala nikde chyba, ale podle evropského právního řádu nebylo rozhodnutí správné," vysvětlila Durajová.
Dodala, že Sýkora je už třetím případem, kdy člověk uspěl proti českému státu v souvislosti s hospitalizaci v psychiatrické léčebně. Prvním případem byl Ťupa versus stát a druhým Bureš.
Zamezit obdobným případům by měl nový Občanský zákoník, který bude účinný od roku 2014.