"Opakovaný výdej léčivých přípravků obsahujících pseudoefedrin v množství až několika desítek balení na jeden výdej je nejen porušením etických a profesních pravidel výkonu farmacie," řekla mluvčí NSS Sylva Dostálová. Podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu představuje takové jednání zároveň porušení zákonných povinností lékárníka.
Nejvyšší správní soud rozhodoval spor olomoucké lékárnice s Českou lékárnickou komorou, která ji potrestala podmíněným vyloučením z profesní komory se zkušební dobou v trvání tří let. "Pochybení lékárnice spočívalo v tom, že jako odborná zástupkyně a vedoucí lékárník lékárny v Olomouci připustila v letech 2007 a 2008 výdej léčivých přípravků Modafen a Nurofen Stopgrip, který není vázán na lékařský předpis, opakovaně a dlouhodobě ve velkém množství. Konkrétně umožnila výdej uvedených léčivých přípravků i v počtu 20 a více balení na jeden nákup," řekla Dostálová.
Proti rozhodnutí ČLnK podala žena žalobu k Městskému soudu v Praze. Ten ji zamítl a Nejvyšší správní soud, který se zabýval kasační stížností lékárnice, se s jeho rozsudkem ztotožnil.
Z tehdejší platné právní úpravy bylo podle soudců zřejmé, že prodej uvedených léků je ze zákona neomezený a bez lékařského předpisu. Požadavek na vydání jakéhokoliv většího množství by však měl v souladu se zákonem ve farmaceutovi vždy vzbudit podezření, že s léčivým přípravkem nebude správně zacházeno. "V takovém případě je třeba, aby vyžadoval řádné a prokazatelné zdůvodnění takového požadavku. V opačném případě by neměl takové množství léku vydat," řekla Dostálová.
Skutečnost, že výdej Modafenu a Nurofenu nebyl ze zákona omezen, nehraje při posouzení dodržení povinnosti nevydat léčivo při pochybnostech o jeho správném použití či podezření o jeho zneužití žádnou roli. "Zákon ponechával na odborné úvaze farmaceuta, aby vyhodnotil konkrétní podmínky toho kterého výdeje a podle nich usoudil, zda jsou naplněny podmínky pro nevydání léčivého přípravku," uvedla Dostálová.
NSS zároveň odmítnul tvrzení lékárnice, že žádnou tabletu nevydávala s pochybností, že bude zneužita, a že nebylo prokázáno, že vydané léčivo bylo použito na výrobu drogy. "V případě stěžovatelky se tedy nejednalo pouze o pochybení v rovině profesní etiky výkonu farmacie či dobrých mravů, ale o porušení zákona," uvedli soudci NSS.