"Zákonný znak trestného činu podvodu spočívající v uvedení jiného v omyl nebo ve využití omylu jiného může naplnit i pachatel, který v řízení o dědictví úmyslně uvede nepravdivé údaje o tom, že je dědicem, nebo o výši dědického nároku, a to s cílem obohatit se z majetku zůstavitele je škodě jiného skutečného dědice," řekl Knötig.
Nejvyšší soud v Brně toto stanovisko vydal na základě podnětu bývalé nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké, která poukázala na nejednotnou soudní praxi. "Po vypracování odůvodnění zveřejní soudci své stanovisko na webových stránkách Nejvyššího soudu," dodal Knötig.
Jiří Nováček