www.listyjm.cz

Nové sedačky, koberce, světla. Tak bude za několik dní vypadat sál velkého planetária brněnské hvězdárny na Kraví hoře. „V polovině srpna jsme uzavřeli sál velkého planetária. Rozpadající se sedačky, které jsou v provozu již deset let a na nichž se vystřídalo kolem 650 tisíc návštěvníků, nahradí nová, exkluzívní křesla. Budou nejen pohodlnější, ale především polohovací! Jinak řečeno – umožní úpravu ležmo,“ přibližuje ředitel hvězdárny Jiří Dušek. „Dojde také na nové koberce, rozšíření světelného parku a nezapomeneme ani na nátěry již dosti opotřebovaného interiéru. Jak celá ,akce kulový blesk‘ dopadne, bude zřejmé již v polovině září. Na vlastní oči se můžete přesvědčit například při premiéře nového multivizuálního pořadu Mars, kterou uvedeme 1. října,“ uvádí Dušek.

Hvězdárnu a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně čekají významné změny, vedoucí ke zkvalitnění a rozšíření aktivit nabízených laické i odborné veřejnosti. K jejich realizaci dojde díky projektu Přírodovědného exploratoria, který byl zařazen do Integrovaného plánu rozvoje města Brna.

Ředitelem Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně, příspěvkové organizace, byl od 1. července jmenován Mgr. Jiří Dušek, Ph.D.

S jakými plány a cíli jste přijímal svou funkci?
Kandidaturu na toto místo jsem považoval za nečekanou výzvu, abych pokračoval v aktivitách, které jsme před šesti roky zahájili s bývalým ředitelem doc. RNDr. Zdeňkem Pokorným, CSc., jenž nás bohužel opustil na sklonku minulého roku. I do budoucna proto hodlám klást důraz na rozvoj aktivit, díky nimž si naše organizace udrží prestiž atraktivního centra přírodovědného vzdělávání. Těžištěm samozřejmě zůstane popularizace moderních vědeckých poznatků mezi laickou i odbornou veřejností, především z astronomie a příbuzných oborů.

Připravujete zásadní změny?
V průběhu července tohoto roku byla vypracována „koncepce činnosti“ naší organizace v následujících deseti letech – nepředstavuje žádnou revoluci, která by nemilosrdně smetla „bývalý řád“ a nahradila jej „novým, lepším“ … a zopakovala si tak všechny chyby. Přesto jsme si díky ní definovali celou řadu problémů a výzev, které nás v nejbližší době čekají. Prvořadým úkolem každopádně bude projekt tzv. Přírodovědného exploratoria.

Můžete nám tento projekt přiblížit?
Realizace projektu Přírodovědného exploratoria pro nás znamená podobně zásadní předěl, jakým se v minulosti stalo otevření první kopule v roce 1954, sálu malého planetária v roce 1959, anebo velkého planetária v roce 1991. Jeho součástí je rozšíření astronomických pozorovatelen, zázemí pro návštěvníky a instalace několika interaktivních expozic. Návštěvníci všech věkových kategorií budou do těchto výstav přímo vtaženi a aktivně do nich zasáhnou. Hlavním cílem bude pozitivní motivace návštěvníků, přesvědčující, že astronomický, resp. přírodovědný výzkum je velmi zajímavý, perspektivní a pro lidstvo důležitý. Součástí tohoto projektu jsou i významné stavební úpravy – přístavba foyer, oddělení provozních prostor a rekonstrukce nejstarších částí budovy. Vznikne tak jediný, dominantní vchod a výrazně se zvýší kapacita foyer, ve kterém bude univerzální pokladna, velkokapacitní šatna, prodejní místo s astronomickými publikacemi a pomůckami, prostor pro občerstvení a třebas i toalety s větší kapacitou i větráním. Počítáme také s vytvořením bezbariérových přístupů do zbývajících částí budovy. Navíc se před hvězdárnou a planetáriem objeví rozsáhlá „geo-zahrada“ s netradiční stálou expozicí vzorků hornin z území města Brna i blízkého okolí. Celý projekt bude dokončen v roce 2011.

Jaké kroky učiníte nejdříve?
V polovině srpna jsme uzavřeli sál velkého planetária. Rozpadající se sedačky, které jsou v provozu již deset let a na nichž se vystřídalo kolem 650 tisíc návštěvníků, nahradí nová, exkluzívní křesla. Budou nejen pohodlnější, ale především polohovací! Jinak řečeno – umožní úpravu „ležmo“. Dojde také na nové koberce, rozšíření světelného parku a nezapomeneme ani na nátěry již dosti opotřebovaného interiéru. Jak celá „akce kulový blesk“ dopadne, bude zřejmé již v polovině září. Na vlastní oči se můžete přesvědčit například při premiéře nového multivizuálního pořadu „Mars“, kterou uvedeme 1. října.

Bude nová i dramaturgie?
Naši organizaci tvoří hned dvě navzájem se prolínající astronomická zařízení: „hvězdárna“, jejíž aktivity jsou z principu zaměřeny na oblohu skutečnou, a „planetárium“, nabízející unikátní pořady pod oblohou umělou. Obě pracoviště mají své výhody i nevýhody a samozřejmě „žijí“ specifickým životem. Současně ale koexistují ve společné, velmi prospěšné symbióze. Tou hlavní „atrakcí“ tak zůstává vesmír, s nímž se lidé u nás setkávají. I do budoucna hodlám klást důraz na veřejná pozorování denní a noční oblohy prostřednictvím moderních astronomických přístrojů. Chci například realizovat projekt „pouliční astronomie“ a při vhodných příležitostech ukazovat zajímavosti oblohy na jiných místech než na Kraví hoře. Neméně důležitou roli samozřejmě sehrají i výpravná multivizuální představení v sále velkého planetária – pro návštěvníky z řad veřejnosti a vzdělávací pořady pro školní výpravy. Chybět nebudou ani nestandardní, avšak divácky atraktivní interaktivní pořady a výstavy. V ještě větší míře začneme nabízet vzdělávání zájmovým skupinám, například formou astronomického kursu přímo u nás, nebo prostřednictvím internetu, a zaměříme se i na handicapované návštěvníky. V neposlední řadě se budeme věnovat bezprostřední spolupráci s vysokoškolskými pracovišti, poradenství a odbornému růstu pracovníků.

Provoz hvězdárny a planetária i nové aktivity jistě přijdou na hodně peněz…
Naše činnost není v současnosti možná bez klíčového příspěvku na provoz od našeho zřizovatele, tedy statutárního města Brna, jenž pokrývá kolem 70 procent našich celkových výdajů. Začínáme však využívat i jiné finanční zdroje – operační programy Jihomoravského kraje, některých ministerstev a samozřejmě Evropské unie. Pouze tyto prostředky nám totiž v budoucnu zajistí další rozvoj a realizaci všech velkých projektů. A ty jsou určitě potřeba – vždyť většina vybavení hvězdárny i planetária má za sebou několik desetiletí nepřetržitého provozu! Například odhad celkových nákladů na projekt Přírodovědného exploratoria se pohybuje kolem 44 miliónů korun. Dalším velkým krokem – v horizontu pěti let – bude instalace celooblohové digitální projekce v sále velkého planetária, která radikálně zkvalitní a rozšíří vizuální možnosti uváděných představení. Takový systém totiž umožňuje celooblohovou projekci „vektorové grafiky“ – hvězd, planet, či jiných předprogramovaných vesmírných objektů, „klíčování“ libovolných statických i videozáběrů, stejně jako celooblohových animací. Cena „digitálního planetária“, které doplní již značně opotřebovaný stávající projektor, se však pohybuje kolem 1 miliónu eur.

Jste spokojen s dnešním stavem a jaký bude podle Vás v budoucnu?
V poslední době jsem měl možnost mluvit s pracovníky řady jiných planetárií a hvězdáren, rozesetých nejen po České republice, ale také Velké Británii, Francii a Polsku. Jsem tudíž přesvědčen, že sneseme srovnání s největšími organizacemi našeho druhu v celé Evropě. Nabízíme zajímavý program pro všechny věkové kategorie i skupiny návštěvníků, v rámci možností máme upravené prostory, kultivovaně vystupující pracovníky a vysoký počet návštěvníků. To všechno nám mohou leckde závidět. Proto jsem si také jistý, že pokud se podaří realizovat alespoň část předložených představ, pak za podpory ostatních zaměstnanců zůstane Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně i nadále jedinečnou kulturně-vzdělávací institucí našeho města s atraktivním programem a samozřejmě stále rostoucí popularitou i významem. Město Brno se tak i našim prostřednictvím řadí mezi evropské metropole, pro které je podpora podobně výjimečných organizací naprostou samozřejmostí.