www.listyjm.cz

Každý z nás se může dostat do situace, kdy se stane svědkem nebo přímým účastníkem události, která ohrožuje naše zdraví, život, majetek nebo bezpečnost. Víme ale, jak se v takovém případě zachovat, kam pohotově zavolat a odkud přivolat pomoc? Možná se nám v paměti vybaví čísla tísňového volání. Ale vzpomeneme si v rychlosti, které komu patří?

Udělejme si krátkou rekapitulaci tří tísňových linek i toho, kdy a jakým způsobem mimořádnou událost dobře nahlásit.

Kam zavolat?

Hasiči - 150

Pomůcka pro zapamatování: konečnou nulu je možné si představit jako stočenou hasičskou hadici; nebo O jako počáteční písmeno od „oheň“
Kdy voláme hasiče: při požáru, výbuchu, živelní pohromě, úniku nebezpečných látek, technické havárii nebo je-li třeba vyprostit odněkud osoby  

Zdravotnická záchranná služba - 155

Pomůcka pro zapamatování: poslední číslice pětka připomíná invalidní vozík
Kdy voláme záchranku: při náhlém ohrožení života nebo zdraví osob

Policie ČR - 158

Pomůcka pro zapamatování: osmička na konci se podobá policejním poutům
Kdy voláme policii: pokud se jedná o krádež, násilí, nález mrtvé osoby, závažnou dopravní nehodu, nález podezřelého předmětu (nevybuchlá munice)
Existují ještě dvě důležitá čísla: 156 na městskou (obecní) policii, která ovšem není zřízena v každém městě či obci, a jednotné evropské číslo tísňového volání - 112.

Městská (obecní) policie - 156

Kdy ji voláme: u méně závažných případů, jako je vandalismus, drobná kriminalita, špatné parkování ohrožující bezpečnost, rušení nočního klidu

Jednotné evropské číslo tísňového volání - 112

Kdy na ně voláme: vždy při závažnějších mimořádných událostech, kdy je potřeba pomoc více složek. Na této lince mluví obsluhující operátoři i běžnými světovými jazyky. Provozuje ji Hasičský záchranný sbor ČR.

Na všechna čísla lze volat 24 hodin denně. Linky jsou pro volajícího bezplatné a dá se na ně volat i z mobilních telefonů bez kreditu a SIM karty. Ale pozor, linky tísňového volání jsou zřízeny pouze pro přijetí stavu nouze, jejich zneužití je trestným činem. Záchranáři povolaní k vymyšlené události totiž mohou citelně chybět tam, kde je jich doopravdy třeba.

Jak správně zavolat?

Ještě než vytočíte jedno z tísňových čísel, udělejte vše pro své vlastní bezpečí (dostatečná vzdálenost od požáru nebo místa nehody). Zorientujte se dobře v okolí, kde se událost stala, abyste byli schopni uvést přesně její místo. Během hovoru se snažte mluvit pomalu, klidně a srozumitelně.
Operátorovi na příjmu poté nahlaste:

• Co se stalo – popis události, její rozsah, počet postižených nebo ohrožených osob (např. „Hlásím požár bytu ve 4. patře panelového domu, dům má osm pater…“)
• Kde se to stalo – co nejpřesnější adresu nebo popis místa události; vzhledem ke stejným názvům ulic a obcí ČR je třeba uvádět název obce i okres  (např. „V Brně-Líšni ve Vlkově ulici číslo 90…“)
• Kdo volá – jméno a kontakt na sebe (např. „Jmenuji se Marie Nováková a mé telefonní číslo je…“)

Po skončení hovoru v žádném případě nevypínejte mobilní telefon. Operátor bude pravděpodobně volat zpět pro ověření nebo upřesnění údajů.