Československo bylo v době představení laseru ve stínu Železné opony, která od světového dění citelně odřízla také vědu. Nezůstalo však pozadu dlouho. Již v roce 1963 byly do provozu uvedeny tři různé typy laserů na pracovištích tehdejší Československé akademie věd a Vojenského výzkumného ústavu. Jeden z nich - první československý plynový laser byl zkonstruován i v brněnském Ústavu přístrojové techniky týmem vedeným Ing. Františkem Petrů.
První československý plynový laser z roku 1963
„Úkolem Ústavu přístrojové techniky bylo vyvíjet přístroje pro ostatní ústavy Akademie věd. Tým Františka Petrů se původně zabýval infračervenou spektroskopií, ale vynález laseru vědce natolik inspiroval, že začali vyvíjet vlastní konstrukci helium-neonového laseru a již o rok později ji převedli do výroby. V následujících desetiletích pak tento typ laseru úspěšně zdokonalovali a využívali v průmyslové praxi,“ říká prof. Pavel Zemánek z Ústavu přístrojové techniky AV ČR.
Ústav přístrojové techniky se vědecké práci na poli laserové techniky věnuje nepřetržitě od šedesátých let až dodnes. Modernější a výkonnější lasery se objeví i ve vybavení nově budovaného centra mikro- a nanotechnologií ALISI, které díky evropské dotaci z druhé prioritní osy OP VaVpI vyroste v Brně právě v areálu ústavu. Brněnští vědci lasery využívají k „superpřesným“ délkovým měřením s přesností milionkrát větší než jeden milimetr. Další téměř sci-fi oblastí zkoumání jsou optické mikromanipulační techniky, při kterých vědci využívají světlo laserů k zachycení, přemístění nebo i vytřídění mikroobjektů či živých mikroorganismů v prostoru.
(zdroj: Ústav přístrojové techniky Akademie věd České republiky)
Grand Prix se do Brna vrátí už letos v červenci
Čeští vědci a vědkyně objevují hodnotu zapomenuté městské zeleně
Spin-off Masarykovy univerzity míří na trh s diagnostikou pohlavních chorob
Florbalové mistrovství světa mužů 2028 by se mohlo konat v Brně
