www.listyjm.cz

Slavkov u Brna, 16. července 2010 - Když už se rozhodne třiapadesátiletý Ivan Křivánek ze Slavkova u Brna sportovat, tak to stojí za to. Své tělo mordoval při Železném muži, nyní zase řádí na replice dresíny, tedy spíše na odrážedle. Dresínu si nechal již v roce 1817 patentovat Baron K. F. Drais, tvar koloběhadla připomíná siluetu koně.

Originální tělo dresíny je z 200 let starého zámeckého trámu. „Vyrábí se z vysušeného starého dřeva při 14 až 16 stupních C. Tělo je z dubu, loukotě a hlava kol z jasanu,“ zasvětil Listy do tajů dresíny Ivan Křivánek.

Na běhacím kole jezdí průměrnou rychlostí kolem 13 km/h, té nejvyšší dosáhl při sjezdu u italského Milána. Kolo se tehdy rozklepalo až na 39 km/h. Brzdí se ovšem výhradně podrážkami, které už Křivánkovi dvakrát hořely. Jednou to bylo při sjezdu ze slavkovského kopce, podruhé v Jeseníkách. Jezdec však přiznává, že ani to nemusí vždy stačit. „V Itálii jsem si pádem udělal na čele jizvu mužnosti. Nejkurióznějším je ovšem přepad z rotopedu. To jsem přistál hlavou na stolku,“ přiznává člen Napoleonovy Gardy ď Austerlitz.

A jak se na dresíně vlastně jezdí? „Při jízdě se střídají pravidelně odrazy levou a pravou nohou. Jde to i s oporou jedné nohy na výstupku přední vidlice a s opakovaným odrážením druhé nohy. V prudkých kopcích posunuji těžiště dopředu mimo sedlo, čímž zvyšuji frekvenci kmitů,“ vysvětluje jezdec.

Ivan Křivánek: „Při jízdě se střídají pravidelně odrazy levou a pravou nohou.
Jde to i s oporou jedné nohy na výstupku přední vidlice a s opakovaným odrážením druhé nohy"

V červnu si Křivánek přivezl z Dánska už třetí titul mistra světa a absolutní světový výkon v jízdě na dresíně. Trasu dlouhou 120 km zvládl za 13 hodin a 10 minut. „S mým koníčkem Hatátitlá si tratě nevybíráme. Například při etapě Hirošima – Nagasaki jsem zdolal 450 km za osm dnů,“ dodává Křivánek.

Petr Podroužek, foto: archiv Dvorska