Podle ní vychází tento zákaz z Bernské úmluvy už z roku 1991, ve které je členským zemím uloženo omezení používání olověných broků. Také v dokumentu o ochraně afro-euroasijských stěhovavých ptáků (AEWA) je stanoveno konkrétní datum rok 2000, do kdy členské státy musí v rámci své legislativy zavést zákaz používání tohoto střeliva na mokřadních lokalitách a při lovu vodních ptáků. „To znamená, že všechny státy, které jsou signatáři výše jmenovaných dokumentů, k tomuto zákazu musely přistoupit,“ podotkla mluvčí. ČR je přitom jedna z mála zemí EU, kde zákaz střelby olovnatými broky v současné době ještě neplatí.
Zakázané olověné broky by měly nahradit ocelové. Ministerstvo zemědělství si podle mluvčí nechalo zpracovat odborný posudek Ústavem po výzkum lesních ekosystémů, ze kterého vyplývá, že ocelové broky mají nižší dopadovou energii a rychlost letu asi o 30 procent. „To lze ale nahradit zvětšením broků nebo zvýšení energie střely. Dle informací našeho největšího výrobce střeliva firmy Sellier Bellot již tento druh střely dávno vyrábějí. Zákazníci si ale budou muset na tento druh střeliva připlatit. Nicméně konečná cena pro zákazníka by se u srovnatelných nábojů měla pohybovat v nárůstu ceny maximálně do jedné koruny,“ řekla Dvořáčková.
Podle předsedy Českomoravské myslivecké jednoty Jaroslav Palase přinese nové střelivo myslivcům lovícím vodní ptactvo i další komplikace. „Nové střelivo bude více opotřebovávat hlavně,“ připomněl Palas.
Jak uvedl Jiří Pondělíček z odboru myslivosti ministerstva zemědělství, v Česku je v současné době přes 100 000 myslivců, z nichž zhruba 80 000 chodí alespoň jednou do roka střílet kachny nebo jiné vodní ptáky. Podle průzkumu agentury Mediafax přitom řada myslivců o zákazu používat od příštího roku olovnaté střelivo při jejich lovu neví.
Hlavním cílem zákazu je podle Pondělíčka snížení koncentrace olovnatých broků ve vodních nádržích a jejich blízkosti. Vodní ptáci totiž broky pojídají a v jejich tělech pak dochází ke kontaminaci trávicího ústrojí s možnými dopady na genetiku dalších generací.
Zákaz používání olovnatých broků má značný význam právě v ČR, neboť v některých případech je u nás úspěšnost střelby na kachny, jak vyplývá z údajů o monitoringu lovu, jen několikaprocentní. Z praxe jsou známy i případy, kdy bylo nutné k zastřelení 50 kusů kachen 1 300 výstřelů. Podle odborníků by ale měla být úspěšnost dobrého střelce asi třicetiprocentní.
Zákaz olovnatého střeliva se nevztahuje na lov vysoké zvěře, divokých prasat, a také například bažantů. Zákon pouze upravuje dopadovou sílu energie střely, aby došlo k rychlému usmrcení lovené zvěře.