Předmětem diskusí byla především snaha o odstranění diskriminace lidí se sluchovým postižením při soudním řízení. Ne všichni z nich totiž komunikují před soudem pomocí běžně rozšířeného znakového jazyka.
Zákon o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob přitom jmenovitě uvádí 10 komunikačních systémů, mezi nimi i převod mluvené řeči do písemné podoby v reálném čase. "Tyto možnosti dorozumění dosud nejsou a až dosud ani nebyly soudy ani účastníky řízení v Česku příliš využívány," upozornil Emmert.
Pokud sluchově postižený účastník soudního řízení požaduje přepis, soudy se mohou obrátit na Českou unii neslyšících, která je schopna zajistit pro neslyšící simultánní přepis celého průběhu jednání. "Takový přepis dosud proběhl v Česku pouze při 14 soudních řízeních," řekl Emmert.
Soudci i odborníci se zároveň shodli, že pro sluchově postižené má zásadní význam pořizování videozáznamů a audiozáznamů. "Jedině tímto způsobem je totiž možné se v případě potřeby vrátit k průběhu soudního jednání a zpětně posoudit kvalitu tlumočení do znakového jazyka," dodal Emmert.