Umístění: Společnost Zajímavosti V Podyjí se narodilo první hříbě divokých koní

V Podyjí se narodilo první hříbě divokých koní

narodni-park-podyji-prvni-hribe-prirustekZnojmo, 14. dubna 2019 – Stádo exmoorských koní spásající vřesoviště v Národním parku Podyjí se ve středu 10. dubna rozrostlo o první mládě. Vpodvečer se jedné z klisen narodilo hříbě. Ostatní klisny ve skupině jsou rovněž březí a další hříbata by měla přijít na svět v následujících dnech, podobně je to i u druhého stáda nedaleko Mašovic. Koně nyní potřebují klid, aby si mláďata zvykla na svoji pastvinu. „Hříbě přišlo na svět na den přesně jedenáct měsíců po příjezdu divokých koní do Podyjí z anglického Exmooru. Na Havranické vřesoviště vyběhli loni 10. května,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která pastvu divokých koní v Národním parku Podyjí zajišťuje.

Narodit by se mohlo celkem až devět hříbat. Divocí koně rodí mláďata zcela bez asistence člověka. Zvířata jsou na pastvinách celoročně a bez přikrmování. „Koně nyní ale potřebují opravdu klid a mláďata se potřebují adaptovat. Chtěli bychom poprosit návštěvníky, aby nevstupovali ke koním do ohrad a nepřibližovali se k nim,“ žádá Marta Kotecká ze spolku Beleco, který má projekt na starosti. „Klid si nepochybně zaslouží i probouzející se jarní příroda v okolí pastvin. Věřím, že návštěvníci budou respektovat naše doporučení a odloží plánování své návštěvy u koní na pozdější vhodnou dobu. Informace budeme průběžně podávat na webu Správy Národního parku Podyjí,” dodává ředitel Správy Národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl.

Do Národního parku Podyjí přijelo loni v květnu celkem 11 koní z anglického Exmooru. Úkolem zvířat je spásat místní vřesoviště a pastviny bohaté na vzácné druhy květin, motýlů a dalších organismů. Koně okusují také ostružiny nebo náletové keře, kterými by jinak oblasti zarostly. Díky tomu letos na jaře u Havraníků rozkvetly rozsáhlé koberce fialových konikleců. Předtím je v těchto místech utlačovaly agresivní porosty trav, ze kterých ohrožené květiny vysvobodila právě až pastva divokých koní.

Koně spásají plochu zhruba 70 hektarů. „Havranické vřesoviště je druhově bohatá skalní step, Mašovická střelnice zase oplývá pestrými lučními společenstvy. Obě lokality jsou pokladnicemi vzácných rostlin a živočichů, jako jsou koniklece, jalovce, orchideje, desítky druhů motýlů, ještěrky zelené, užovky stromové a řada dalších. Právě přirozená pastva je péčí přírodě nejbližší. Jde o velmi hodnotné lokality a naším cílem je zachování jejich přírodních hodnot,“ říká Pavel Marhoul, odborný garant projektu z organizace Beleco.

Návrat velkých kopytníků je součástí rozsáhlého projektu Military LIFE for Nature financovaného z evropského programu LIFE. Hlavním účelem projektu je podpora a zachování vzácných druhů rostlin a živočichů, které ke svému životu potřebují plochy s různorodou nelesní vegetací. Projekt zajišťuje péči o přírodu v pěti bývalých vojenských územích, chráněných v rámci evropské soustavy Natura 2000, v různých částech České republiky. Projekt vede ochranářská organizace Beleco, která na něm spolupracuje se společnostmi Wetland a Česká krajina. Působení divokých koní v Podyjí finančně podpořil rovněž Jihomoravský kraj a Nadační fond rodiny Orlických.

V rámci celého projektu Military LIFE for Nature je na vybraných lokalitách využito kromě pastvy divokých koní i dalších netradičních způsobů péče, jako jsou například pojezdy těžké techniky a hospodářská pastva. „Kromě Mašovické střelnice a Havranického vřesoviště, kde probíhá právě pastva koní, je další lokalitou Pánov u Hodonína, kde průběžné probíhá rozsáhlé odstraňování náletových dřevin a dále jsou využívány tanky a další technika pro udržení vhodných podmínek pro vzácné rostliny a motýly, na Načeratickém kopci u Znojma a na Blšanském chlumu u Loun se rozšiřuje plocha pro pastvu koz a ovcí,“ vyjmenovává dotčené prostory Pavel Marhoul ze společnosti Beleco.

Foto: Marcel Kundrát


Víno z blízka