Političku, která se účastní v Mikulově výroční konference o česko-rakouské přeshraniční spolupráci, zároveň překvapilo, s jakou lehkostí zdolávají rakouské děti "úskalí složitého jazyka sousedů".
"Ovládnutí češtiny je pro naše lidi důležité třeba kvůli hladkému fungování spolupráce mezi dolnorakouskými a jihomoravskými záchrannými a lékařskými službami," pojmenovala Mikl-Leitnerová jednu z oblastí, které se mezi oběma republikami v poslední době hladce rozvíjejí.
Dolní Rakousko a jižní Morava během patnácti let spolupráce v příhraničí uskutečnily podle Mikl-Leitnerové 200 společných projektů, při kterých obě země proinvestovaly 35 milionů eur. "Oba naše sousední regiony, v době studené války závislé především na penězích a rozhodování centrálních vlád, mají přitom stále ohromný rozvojový potenciál," konstatovala Mikl-Leitnerová.
Rakouská o česká strana ve středu na zámku v Mikulově společně deklarovaly zájem v těsné spolupráci příhraničních regionů pokračovat. Jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD) přitom zdůraznil, že právě regiony jsou v politice směrem k svým národním vládám "hybateli celé řady mezistátních projektů".
Politické reprezentace obou regionů se v Mikulově na bilanční konferenci dohodly na nutnosti rozšiřovat spolupráci ve stavbě a projektování silnic. Chtějí podporovat i regionální hospodářský růst, podnikání, turistiku nebo vinařství.
"Vzhledem k tomu, že obě naše země sužují časté a pravidelné záplavy, považujeme za klíčové spuštění společného projektu, který zhruba za milion eur umožní expertům předpovídat povodně na Moravě a Dyji," řekl Hašek.
Systém devíti měřicích stanic podle jihomoravského hejtmana umožní v dvoudenních cyklech vytvořit odborníkům předpovědní modely, které jsou rozhodující pro výpočty podoby a síly přicházejících povodní.