"Systém významně zlepší i manipulovatelnost na pěti vodohospodářských objektech a umožní tím včasnější reakci v případě povodní," řekla Hrdá.
Podle generálního ředitele Povodí Moravy Radima Světlíka společný systém významně snižuje objem možných povodňových škod. Součástí projektu je i rozšíření dosavadního předpovědního povodňového modelu Hydrog od Nových Mlýnů na Dyji a Strážnice na Moravě až k ústí Moravy do Dunaje. "Využijeme také limnigrafy Hohenau a Angern na rakouské straně, které vytváří osmačtyřicetihodinové online předpovědi," doplnil vedoucí útvaru provozu a technicko-bezpečnostního dohledu Povodí Moravy Vlastimil Krejčí.
"Společným projektem se podařilo podstatně zvýšit ochranu obyvatelstva na rakouském i na českém území. Pro nás je tento projekt příkladem nového druhu spolupráce na společné realizaci protipovodňového managementu v praxi a to ve prospěch obyvatel celého regionu," prohlásil vedoucí oddělení vodního hospodářství Úřadu Dolnorakouské zemské vlády Ludwig Lutz.
Pro optimální nastavení předpovědního modelu Hydrog včetně závěrečného profilu Hohenau - Moravský Svätý Ján navrhli vodohospodáři doplnění dosavadního sledování o nové automatické stanice. Ty postavili v katastrálních územích Nových Mlýnů, Bulhar, Nejdku u Lednice, Břeclavi, Hodonína, Moravské Nové Vsi, Týnce a Lanžhota. V rámci zásahů se zlepší i manipulovatelnost na jezech Bulhary a Pohansko, stavidle u přelivného objektu z poldru Soutok a odlehčovacích objektech v Moravské Nové Vsi a Týnci. "Vše bude ve prospěch včasnější reakce za povodní," zdůraznil Světlík.
Na vzniku systému se podíleli čeští vědci a celý projekt z 85 procent zaplatil Evropský fond pro regionální rozvoj. "Dosavadní monitorovací systém se rozšířil o devítku nových automatických stanic a zlepšila se i manipulovatelnost na pěti vodohospodářských objektech," řekla Hrdá. Projekt stál 941 800 eur (asi 22,6 mil. korun).