www.listyjm.cz

Brno, 8. března 2011 (MEDIAFAX) - Vraždu zloděje nebo pokus o jeho vraždu nelze překvalifikovat na trestný čin zabití. Verdikt, který má sjednotit rozhodování české justice, vydal v úterý Nejvyšší soud v Brně v souvislosti s případem Karla Bašty, jenž v Ivančicích u Brna vystřelil na zloděje, jež mu kradli v kovošrotu.

"Člověk, který i v rozrušení či afektu usmrtí pachatele, jenž jej okradl nebo se pokusil okrást, bude stíhán pro vraždu," řekl mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig. Prostá krádež majetku, i když jde o zavrženíhodný skutek, není podle výroku Nejvyššího soudu podřazena pod pojem takzvaného silného rozrušení, které je nutné k tomu, aby bylo usmrcení osoby soudem považováno za zabití a nikoli za vraždu.

Takový výklad práva vyplývá z nově přijatého stanoviska trestního kolegia Nejvyššího soudu v Brně. Důvodem ke sjednocení právního názoru byl případ Karla Bašty, který opakovaně vystřelil na vozidlo, v němž měli být pachatelé krádeže v jeho firmě výkupny druhotných surovin v Ivančicích na Brněnsku. Ve vozidle výstřely zranily muže a ženu - ta pak střelbu přežila jen shodou náhod.

Třiapadesátiletý Bašta v březnu 2009 časně ráno poté, co ho poplašné zařízení upozornilo na narušení v objektu jeho výkupny surovin, přijel do provozovny. Uviděl tam automobil Ford. Legálně drženou loveckou brokovnicí dvakrát na rozjíždějící se vůz vystřelil. Roj broků zasáhl řidiče do stehna a spolujezdkyni do hlavy. Ženě tak způsobil vážné poranění obličeje a hlavy, přišla o jedno oko.

Baštu pak odsoudil Krajský soud v Brně před dvěma lety pro trestný čin vraždy ve stadiu pokusu a za trestný čin poškozování cizí věci k šestiletému vězení. Odsoudil jej k propadnutí lovecké brokovnice a k pětiletému zákazu držení zbraně.

V odvolacím řízení Vrchní soud v Olomouci rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že pokus o vraždu překvalifikoval na trestný čin zabití a Baštu odsoudil k tříleté podmínce s odkladem na pět let. "Překvalifikovali jsme trestný čin z pokusu vraždy na pokus o zabití,“ řekl po jednání mluvčí soudu Petr Angyalossy. Vrchní soud přihlédl k tomu, že Karel Bašta jednal ve velkém stresu, když bránil svůj majetek.

"Jeho provozovna byla několikrát po sobě vykradená, škoda, kterou mu pachatelé způsobili, byla značná, policie nikdy pachatele nedopadla. Bašta si na vlastní náklady pořídil bezpečnostní zařízení a zcela oprávněně svůj majetek bránil," vysvětlil verdikt vrchního soudu mluvčí Petr Angyalossy. Jak uvedl, jeho obrana však byla nepřiměřená, a proto odsouzený být musel. "Překvalifikovali jsme trestný čin z pokusu vraždy na pokus o zabití," řekl Angyalossy. Vrchní soud podle něj přihlédl k tomu, že Karel Bašta jednal ve velkém stresu, když bránil svůj majetek. Snížil proto mimořádně trest pod hranici trestní sazby a Karlu Baštovi udělil podmíněný trest. Zároveň mu na dobu deseti let zakázal držet a používat zbraně.

Proti tomuto rozsudku podala dovolání tehdejší nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká i obviněný Bašta. "Nejvyšší soud dovolání obviněného zamítl a současně vyhověl dovolání nejvyšší státní zástupkyně, která právě namítala, že krádež není důvodem překvalifikování z trestného činu vraždy na zabití," řekl Knötig.

Nejvyšší soud při jednání kolegia pak vydal závazný právní názor, že páchání trestného činu zabití je podmíněno silným rozrušením pachatele v době činu, které vyvolal strach, úlek, zmatek nebo jiné omluvitelné hnutí mysli pachatele, anebo vyžaduje předchozí zavrženíhodné jednání poškozeného.

"Přitom silné rozrušení je duševní stav, v němž pachatel jak vnitřně, tak zpravidla i navenek vykazuje značné emoční vzrušení či neklid, které ovlivňují jeho další jednání a projevují se v průběhu činu, a to bez ohledu na okolnost, zda se na takovém rozrušení podílí též nervová labilita či přímo duševní porucha pachatele, anebo jestli je příčinou silného rozrušení pouze vlastní strach, úlek, zmatek nebo jiné omluvitelné hnutí mysli pachatele," řekl Knötig.

Strach, úlek nebo zmatek pachatele se podřazují pod obecný pojem takzvaných omluvitelných hnutí mysli, která pocházejí z polehčujících a pochopitelných duševních stavů pachatele. "Tato omluvitelná hnutí mysli mohou navazovat jen na podněty mimořádné intenzity a závažnosti, protože musí vyvolat silné rozrušení pachatele. Například u strachu půjde o vystupňovanou obavu o život vlastní nebo o život blízkých osob, popřípadě o jinou vážnou újmu na zdraví. Nejedná se o pouhé silnější emoce, ale o emotivní prožitky vystupňované, které sice nutně neovlivňují příčetnost, ale vedou ke značnému zúžení vědomí pachatele a k oslabení jeho zábran," uvedl Knötig.

K tomu, aby se mohlo jednat o stav silného rozrušení pachatele trestného činu zabití tedy musí být podle stanoviska Nejvyššího soudu nějaký mimořádně intenzivní podnět, který by jej mohl vyvolat. "Takovým podnětem pak zásadně není krádež majetku pachatele, byť k ní v minulosti mohlo dojít již vícekrát, pokud navíc ani není zřejmé, kdo se dopouštěl předchozích krádeží," tlumočil stanovisko Nejvyššího soudu Knötig.