www.listyjm.cz

Brno, 16. května 2012 (MEDIAFAX) - Řada chudých rodin v Česku žije v ubytovnách, ve kterých platí předražené nájemné. S lichvářskou praxí řady provozovatelů ubytoven pro lidi v nouzi nedokázalo udělat nic ani ministerstvo práce a sociálních věcí, které se pokusilo zastropovat částky, které lze hradit ze státního doplatku na bydlení.

Podle zjištění právníků Kanceláře veřejného ochránce práv provozovatelé ubytoven však své ceny nesnížili. Naopak rodiny nebo lidé odkázaní na bydlení v jejich ubytovnách se propadli pod životní minimum.

Náklady na bydlení v řadě chudinských ubytoven jsou podle ombudsmana Pavla Varvařovského v mnoha případech nemístné. Rodina s pěti dětmi například platí v ubytovně 19600 korun měsíčně. "Ačkoliv státní doplatek na bydlení u nich činí jedenáct a půl tisíce korun, rodina doplácí dalších více než osm tisíc korun," upozornil ombudsman na příklad z praxe. Jiná matka se třemi dětmi pak platí v ubytovně 10 900 korun. Doplatek na bydlení činí v jejím případě 4300 korun, žena ale sama musí doplatit 6600 korun.

V důsledku deregulace nájemného se v podobných ubytovnách začínají stále častěji ocitat senioři, protože taková zařízení zajišťují současně takzvané přístřeší. To totiž považuje novela občanského zákona za dostatečnou bytovou náhradu pro lidi, kteří se musejí ze svých domovů vystěhovat kvůli neschopnosti hradit tržní činži.

"Absence sociálního bydlení vede k tomu, že lidé, kteří se dostanou do tíživé situace, končí v ubytovnách, kde jsou jejich náklady paradoxně i několikanásobně vyšší než v původním bytě. Dostávají se tak do mnohem horší situace než před ztrátou vlastního bydlení," zdůraznil ombudsman. Právníci Kanceláře veřejného ochránce práv přitom připustili, že provozovatelům takových ubytoven je prakticky nemožné prokázat lichvu, která je trestným činem.

Podle Varvařovského by měl funkční sociální systém lidi v nouzi zachytit v okamžiku, kdy jim teprve ztráta bydlení hrozí. "Stát by měl poskytnout rychlou a efektivní pomoc, nejen finanční, ale i sociální," upozornil ombudsman. Prioritou by mělo být, aby člověk o bydlení nepřišel, případně aby jen krátkodobě mohl využít takzvaného existenčního bydlení.

"Takové bydlení by bylo časově omezené, platilo by se za něj přiměřeně na základě osvědčení obecního úřadu o nepříznivé situaci," řekl ombudsman s tím, že snaha všech by měla směřovat k získání standardního nájemního vztahu.

I když koncepce bytové politiky počítá s tím, že se vláda bude problémem zabývat v červnu, ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo pro místní rozvoj podle ombudsmana nevyvíjí žádnou aktivitu k řešení palčivého problému. "Jakékoliv další váhání přitom znamená extrémní zhoršení situace zejména pro rodiny s dětmi a seniory," zdůraznil ombudsman.