Dětské domovy, psychiatrické léčebny nebo sociální zařízení podle zjištění právníků Kanceláře veřejného ochránce práv v řadě případů nedodržují především soukromí dětí. "Nechávají je sprchovat bez závěsů, kontrolují jim elektronickou poštu nebo jim neumožňují zamykat skříňky s osobními věcmi," řekl ombudsman.
Kontroloři, kteří neohlášeně navštívili devět dětských domovů, sedm výchovných ústavů, dvě psychiatrická zařízení, kojenecký ústav v Praze a dětský domov v Měcholupech, zjistili, že vychovatelé dětem občas odepírají možnost jezdit za odměnu domů. Dětem také ukládají tresty, které nemají oporu v zákoně. "Zakazují jim například nosit šperky, barvit vlasy nebo se líčit," řekl Varvařovský.
Závažným systémovým problémem je však podle ombudsmana roztříštěnost péče o děti. Ta se podle něj projevuje jak při umisťování dětí do zařízení, tak i při jejich odchodu z ústavů při dosažení plnoletosti. Ústavní výchovu například v Česku nařizují úřady i dětem, které školský systém vyhodnotí jako nevhodné do běžných typů škol. Zároveň je odmítnou i zařízení sociálních služeb, protože podle diagnózy nepatří do jejich cílové skupiny. "Typickým případem jsou například autisté, kteří v krajních případech mohou na několik měsíců skončit i v psychiatrických ústavech," řekl Varvařovský.
Ombudsman zdůraznil, že v Česku citelně chybí menší zařízení "rodinného" typu. Za nevhodné označil velké ústavy, umístěné v bývalých zámcích nebo na samotách - děti tam často nemají šanci dostat se někam na vycházku. Vhodné jsou podle něj naopak vilky ve městech.
Kancelář veřejného ochránce zároveň upozornila, že veřejnost ústavní zařízení pro děti vnímá veřejnost s předsudky a vesměs negativně. "Takové hodnocení je však nespravedlivé," zdůraznil ombudsman. Dodal, že zjištěné nedostatky samy o sobě často nepředstavují špatné zacházení s dětmi. "To nastupuje až v okamžiku, kdy se několik prohřešků nakumuluje dohromady," řekl Varvařovský, že se s podobnými případy prověrky jeho kontrolorů setkaly v dvaceti ústavech jen ojediněle.
Ombudsman zároveň prohlásil, že se kontroloři jeho úřadu během prověrek nesetkali s žádnými závažnými excesy. "Lidé, kteří v ústavech pracují, dělají svou práci navzdory některým zjištěným nedostatkům vzhledem k podmínkám, které k ní mají, vesměs dobře," zdůraznil.
Varvařovský zároveň odmítl často omílanou hypotézu, že ve srovnání s Evropou žije v Česku obrovské množství dětí v ústavech. "V desetimilionovém Česku je jich v alternativní péči čtyřiadvacet tisíc," řekl Varvařovský. Připustil, že by jich určitě mohlo žít v ústavech méně, nicméně v porovnání s dalšími zeměmi nejsou podle něj statistická čísla nijak katastrofální. V osmimilionovém Rakousku žije v ústavní péči deset tisíc dětí, v pětimilionovém Dánsku ale zase skoro patnáct tisíc," upozornil.
|
