Podzimní Brno se stalo derniérou dokumentárního seriálu České televize Šumná města. Seriál zde skončil po 13 letech natočením posledního 66. dílu...
Čtyřdenní natáčení začalo tak trochu netradičně, a to na Ústředním hřbitově - v krematoriu, které je uznávaným dílem jednoho z nejvýznamnějších brněnských meziválečných architektů Ernsta Wiesnera. V kremační síni a v nejbližším okolí Ústředního hřbitova bylo během natáčení ticho a prázdno. V jedné z řad sedí moderátor a spoluscénárista pořadu David Vávra, opakuje si text a gestikuluje přitom rukama stejně jako později při samotném natáčení. Před první scénou si kameraman Ivo Popek sedá na pojízdný invalidní vozík za dveře v síni krematoria. Ty má moderátor otevřít a vzápětí začít s povídáním při chůzi, současně má za ním pomocník vézt kameramana. Po zkoušce, během které se na televizním monitoru zpětně kontroluje barevnost, nasvícení a další důležité skutečnosti, je režisér spokojený s třetí verzí a pokračuje se v dalších obrazech. Po scénách v interiéru se štáb přesunuje před samotné krematorium. „Je to až neuvěřitelné, ale při natáčení všech dílů nám vždy vyšlo počasí, které jsme zrovna potřebovali, jakoby na objednávku,“ usmívá se produkční Renata Vlčková.
David Vávra provází diváky moderní architekturou v převlecích a na rozmanitých dopravních prostředcích, nejinak je tomu i v Brně. Než se štáb pro venkovní záběry připraví, seznamuje se Vávra s dvoukolovým přibližovadlem Segway, jež se ovládá pouze řídítky. Režisér Radovan Lipus, který je zároveň scénáristou a autorem projektu, zase poučuje tři děti v dobových kostýmech, jak si mají při další scéně pod schody počínat. S malým komparsem je kapánek více problémů, a tak se obraz musí opakovat víckrát, než by se možná čekalo. Pohodový průvodce však svoji chůzi s dialogem opakuje bez jediného náznaku nervozity stále dokola. Jen při stále stejné chybě malých herců si neodpustil poznamenat: „Kdo ještě jednou koukne do kamery, ten mi koupí pivo.“ Před Vávrovým profesionálním přístupem a jednáním klobouk dolů (ten ale nosil během natáčení pouze režisér). To stejné platilo o celém štábu, kterému například neušel ani v dáli stojící hrníček s čajem připravený právě pro moderátora.
Za dalším natáčením se zamířilo na střechu funkcionalistické První moravské spořitelny od architektů Poláška a Bluma v Jánské ulici. Poté se všichni přesunuli ke Staré radnici. Štáb ale čekalo ještě mnoho dalších míst – letiště v Tuřanech, Alfa pasáž, dívčí škola Vesna, kavárna Era či Loew Beerova vila. Jak natáčení dopadlo, se můžete již brzy přesvědčit sami.
Šumná města
Myšlenka natočit dokument, který měl být rehabilitací ostravské architektury 19. a 20. století, zejména té industriální, se zrodil v hlavě Radovana Lipuse v roce 1995 ve formě „street movie“ Šumná Ostrava. První díl oblíbeného pořadu se tak natáčel právě na severu Moravy. Celý dokumentární cyklus se věnoval zejména „skryté a opomíjené“ architektuře. Autoři se rozhodli ignorovat „klasické“ památky – hrady, zámky, tvrze, paláce, gotické a barokní kostely a kaple nebo rázovité lidové stavby. Zaměřili se na téma, které donedávna nikoho moc nezajímalo, na architekturu a urbanismus 19. a 20. století.
Kdo je David Vávra
Ak. arch. David Vávra (51) navrhuje domy, hraje divadlo, moderuje a vychovává čtyři děti. A všechno, co dělá, je pro něj příjemným zážitkem. Český architekt, herec, básník a výtvarník je absolventem stavební fakulty ČVUT a Akademie výtvarných umění v Praze. Mediální hvězdu z něj učinil televizní seriál Šumná města. „Mělo to být zábavné, ale i vlastivědné a naučné v tom smyslu, že se nemají ničit výtvory nedávných předků. Aby lidé cítili stud, když boří barokní kapličku a ničí funkcionalistický dům.“