www.listyjm.cz

Houslistka, zpěvačka, herečka, ovšem i jedna z nejvýraznějších tváří současné hudební scény – Iva Bittová. Ve své kariéře prošla mnoha hudebními žánry od alternativy přes jazz, rock, klasickou hudbu včetně hostování v opeře. Dodnes se hledá pojmenování jejího hudebního jazyka, který je pro mnohé naprosto originální. „Housle mne provázejí a usměrňují celý můj život, obtížná technická cvičení mi dodávají řád, jistotu a odhalují mé vnitřní pochybnosti. Jsou zrcadlem mých vnitřních snů a představ, které nesnesou povrchnost. Má komunikace je založena na vibraci a rezonanci zvuku houslí a hlasu. Jejich souznění mne vede k dokonalosti, i když vím, že cesta k ní je nekonečná,“ říká.

Právě se chystáte na další turné. Kolik Vás čeká vystoupení a kde všude budete koncertovat?
V nejbližší době mě čekají dva sólové koncerty ve Švýcarsku – v Bernu a Curychu. Hned poté jazzově laděný program Moravian Gems v Košicích a Bratislavě na Slovensku a v České republice v Praze a Trutnově.

Jak Vaše koncertování snáší Vaše rodina? Co synové Matouš a Toník – nechybíte jim doma?
Děti jsou zvyklé a už také nejsou tak úplně děti, ale dospělí chlapci, jeden už je vcelku samostatný a druhý se chystá na střední školu. Já jim nechybím, spíše pomalu začínají chybět oni mně.

Kdy jste se poprvé začala věnovat hudbě a kdy se Vám poprvé dostaly do ruky housle?
Naprosto jednoznačně jsem propadla hudbě v útlém dětství, zejména díky hudební rodině a bezprostřední komunikaci s hudbou. Do houslí jsem chodila od sedmi let, ale o tom už se hovořilo mnohokrát.

Proč jste si vybrala právě housle? Umíte hrát i na jiné nástroje?
Bylo to přáním mého tatínka a já jsem tomu nyní nesmírně ráda. Pocházím z hudební rodiny, můj otec Kolloman Bitto byl všestranný muzikant a jeho stěžejními nástroji byly kontrabas, trumpeta, kytara a cimbál. Hraji na spoustu jiných nástrojů, ale ne tak důsledně jako na housle.

Kdy jste se poprvé rozhodla, že se budete živit pouze hudbou?
Hned poté, co jsem věděla, že se nechci stát herečkou.

Jaký máte hlasový rozsah?
Od spodního d do d3, takže čtyři oktávy a na rozsahu větším ještě pracuji, dá se to vytrénovat.

Míváte či mívala jste někdy trému, nebo jste naopak „pohodářka“? Jaké je to vystupovat před zaplněnou Carnegie Hall?
Trémou jsem nikdy netrpěla, ale zodpovědnost s přibývajícím věkem působí dost silně, učím se s tím pracovat. V USA jsem se naučila přistupovat ke koncertování tak, že se z hraní od začátku do konce těším. Publikum se také raduje, očekává uspokojení a nehledá nedostatky a kritiku za každou cenu, což u nás je časté. Důležitá je volnost a radost z hudby a projevu! Carnegie je pro mě svátkem pokaždé a užívám si to naplno.

Vydala jste řadu alb – chystáte v blízké době nějaké nové?
Připravuji nové sólové album ve spolupráci s labelem ECM.

 

 Máte zajímavý rozsah hudebních aktivit – od lidových písní přes experimentální jazz a rock po vážnou hudbu a operní zpěv. Preferujete některý hudební styl, nebo naopak ráda v hudbě experimentujete a zkoušíte nové věci?
Má práce v hudbě je stálým hledáním a objevováním sama sebe. Je to velmi pomalý proces, který není jen tak hned znatelný, ale musí jít do hloubky. To mě baví a přitahuje. Určitě nedělám experimenty za každou cenu. Nemusím šokovat publikum s novými projekty, jen chci přesvědčit kvalitou a názorem v projevu.

Hrála jste také v několika filmech – připomeňme například Baladu pro banditu, Želary či Tajnosti. Kdy Vás zase uvidíme na stříbrném plátně?
Nikdy jsem o filmových rolích neuvažovala, přišly za mnou náhodně a tak to zřejmě bude i v budoucnu.

Jak trávíte svůj volný čas? Jaké máte koníčky a jak relaxujete?
Cvičím na housle, plavu, čtu, cvičím jógu. Dále chodím posilovat a na výlety do přírody. Ráda odpočívám v tichu a spím.

Na začátku léta budete vystupovat i na festivalu CONCENTUS MORAVIAE. Když se řekne „jižní Morava“, co se Vám vybaví?
Bohatá úroda vína a lidová hudba, alespoň z dřívějších dob.

Máte ráda víno?
Piju bílé, červené i růžové. A samozřejmě mi chutná i burčák.