Festival si přitom za téměř půl století své existence vybudoval mezi publikem značné renomé. „Po tolika letech lze samozřejmě mluvit o tradici, a to nikoli o jedné. Festival si jich vytvořil hned několik – od zahajovacího rituálu na brněnské radnici přes tradiční místa, na nichž probíhá až po svůj výjimečný charakter tematického festivalu. Důležité však je, že ve svých tradicích neustrnul a nalézá stále novou funkci, odpovídající aktuální potřebě,“ říká Lenka Zlámalová, jedna z organizátorek akce.
„Festival vzniknul ve druhé půli uvolněných šedesátých let jako „okno do svobodného světa“. Tento charakter si dokázal podržet i v letech normalizační cenzury a po sametové revoluci zůstal přirozeným kulturním atributem Brna jako velkoměsta uprostřed Evropy a jedním z ohnisek hudebního života na Moravě,“ přibližuje Zlámalová.
Podle Zlámalové si přitom hvězdy festivalu nemohou zdejší publikum vynachválit. „Interpreti křižující hudebním světem si brněnského publika váží a mluvívají o jeho úrovni velmi uznale a brněnská filharmonie má ze všech českých orchestrů největší počet abonentů. To ovšem neznamená, že na to lze automaticky spoléhat. Mezi všemi brněnskými hudebními festivaly má sice Moravský podzim za ta léta svoje kmenové publikum, je ale nutno pečovat o jeho doplnění a rozšíření. Zvláště nyní, když festival přestává být každoroční akcí a stává se bienálem,“ uzavírá Zlámalová s tím, že v příštích letech se Moravský podzim bude střídat s mladším festivalem Janáček Brno.
Festival Moravský podzim finančně podpořil i Jihomoravský kraj, podrobný program akce naleznete na www.mhf-brno.cz.
tof, foto: archív organizátorů, Petr Francán