www.listyjm.cz

V polovině srpna se do šesti ze třinácti nejexponovanějších jezírek v golfovém areálu v Jinačovicích u Brna potopily tři skupiny potápěčů, aby se za dvě hodiny snažily z místy až šesti a půl metrové hloubky zachránit co nejvíce ztracených, tedy špatně odpálených míčků. „Každá skupina si, vždy po hodině, vylosovala, ve které konkrétní umělé vodní ploše se o to pokusí. Zatímco vloni to dělalo, a to po jediné sezóně, celkem 70 kilogramů, letos jen vítěz vytáhl na souš 44 kilogramů,“ prozrazuje něco ze statistických čísel správce areálu Pavel Kypr.

Od roku 1862 se na dole Ferdinand v Babicích u Brna těžilo černé uhlí. Po válce sloužil areál jako vězeňské zařízení pro německé zajatce a po osmačtyřicátém zde fárali političtí vězni. No, a před pár dny odtud vyjel Milan Koláček se světovou jachtou na její první závody.

„Do motocyklové kožené kombinézy se soukám po 35 letech,“ konstatoval 9ti násobný účastník rallye Dakar Ivo Kaštan, na vojenském letišti v Náměšti nad Oslavou, kde testoval nedávno potají nový motocykl. No, spíše minimotocykl. Se strojem Monkey vyrazí koncem srpna do zámoří, aby si splnil jeden z dalších snů, a tím je účast v závodě na solném jezeře Bonneville.

Konkurence je z nich nešťastná. Z Ponětovic u Brna. Malá obec, ale v kulečníku družstev na malém stole už tři roky ve finále neporažena. Možná i proto, že zde panuje spíše rodinná pohoda. Už v dlouhodobé (podzimní a jarní) části nenašlo družstvo přemožitele.V Ponětovicích se kulečník hraje už od války. Štamgasti si to před devětaosmdesátým rokem rozdávali v hospodě U Cupáka a platilo zde pravidlo, že komu se podařilo vyhodit kouli ze stolu, zaplatil do kasičky korunu. Korunka ke korunce a po čase bylo na koupi nového kulečníkového plátna.

Nicol Vaidišová byla dlouho naši tenisovou jedničkou. Jenže se, prakticky den ze dne, zamilovala do Radka Štěpánka a skončila dlouholetou spolupráci s trenérem, nevlastním otcem Alešem Kodatem. A propadla se ve světovém žebříčku o několik desítek míst. Po přešlapování na místě se ke Kodatovi vrátila a vztah se Štěpánkem je už také minulostí.

24 zlatých, 18 stříbrných, 12 bronzových a 56 dalších bodů za 4. -6. místa olympijského bodování přivezla výprava Jihomoravského kraje z Her IV. letní olympiády dětí a mládeže v Jihočeském kraji, které se konaly termínu 23.  -28. 6. 2009 ve městě Táboře.Tradičním „tahounem“ našeho úspěchu bylo družstvo plavců, které společnými silami vylovilo z bazénu 31 medailí. Řada plavců překonávala již v rozplavbách osobní rekordy, které o další sekundy zlepšovali ve finále. Kromě medailového úspěchu však vytvořili společně s atlety silné fanouškovské zázemí a svojí podporou na dalších sportovištích hnali naše malé borce k dalším medailovým úspěchům.

Již potřetí zavítal do Brna čínský velmistr Kung-Fu Lam Chun Sing. Přijal pozvání brněnské školy nesoucí jeho jméno, aby předal své více než padesátileté zkušenosti jejím studentům a instruktorům.  Týden v Brně zakončil víkendovým seminářem pro zájemce z celé republiky, který proběhl v tělocvičně na Vinařské ulici.
Velmistr začínal s tréninkem již ve svých osmi letech, jak je v jeho hong-kongské rodině tradicí. Kung-Fu zůstal věrný po celý život a dnes vede vlastní školu v čínském Szenzhenu. Kromě výuky se věnuje také svým dvěma ordinacím tradiční čínské medicíny Dit Da. Ta se zaměřuje na problémy pohybového aparátu. „Používáme bylinné masti  a obklady v kombinaci se speciálními masážemi. Zlepšení nastává po 3-4 aplikacích, vhodnou kombinací jsme schopni vrátit člověku plnohodnotnou hybnost těla i po těžkých úrazech, například autonehodách,“ přiblížil velmistr.

Veletržní běh Brnem se letos vydařil (již 17. ročník). Sluníčko hřálo, ale nepálilo, občas foukl vítr, což kvitovali především samotní závodníci, kteří se tolik nepotili. Startovalo se v samém centru města, tedy na náměstí Svobody pod „jitrnicí“, jak je nazývána nafukovací brána sloužící současně jako místo startu i cíle. Jednotlivé kategorie rozběhli nejdříve veřejnost, mládež se sportovci a olympioniky. Jednalo se spíše o symbolický běh, jež absolvovali nejen aktivní sportovci, ale všichni ti, kteří se chtěli, třeba výjimečně, jen tak proběhnout.