www.listyjm.cz

Pánům vypadávají oči z důlků, ženy rudnou závistí i nenávistí. Vnadnou blondýnku Ivetu Radilovou (27) nelze přehlédnout.

Naplňuje vás práce hostesky?
Naprosto. Jako malá jsem snila, že budu dělat modelku, ale bohužel jsem nevyrostla do výšky 170 cm, mám o pět centimetrů méně.

Upřímně. Vám nevadí, že okolí tak moc kouká do vašeho výstřihu?
V dětských letech jsem z toho měla trauma. Ve škole měli spolužáci narážky, jak se to prostě mezi děckama řeší. Ale postupem času jsem zjistila, že se z toho dá i něco vytěžit. Dnes to beru naprosto normálně. Spíše by mě překvapilo, kdyby se chlapi nepodívali. Pokud mám vykročit před tisíce fanoušků, jako je tomu třeba při arenacrossu v brněnském Rondu, tak se mi podlamují kolena. Diváci jsou zde rozmístěni na daleko menším prostoru. Ač se to nezdá, mám z takového prostředí velkou trému. Předám vítězi věnec, pusu a jede se dál.

Plachost si tedy představuji jinak, nicméně, co až jednou bude po figuře?
Nevím, asi ze mě bude normální obyčejná holka, jako jsem i teď. Snažím se mít dobrou náladu pořád, protože právě to dokáže rozčílit lidi nejvíce.

Máte silikony?
Ne. A kdybych je měla, tak bych si je nechala udělat kvalitně tak, aby to nebylo poznat. Ale jinak bych do toho klidně šla.

S jakými mírami se můžete pochlubit?
75 C až D.

Co rodina, vlastní dítě, říkává vám to něco?
Miluji svoji rodinu, přítele Tomáše, který to nemá jednoduché, když ví, že se kolem mě motá tolik chlapů. Kdysi jsme si s kamarádkou dělaly legraci, že až budeme mít děti, tak jim koupíme paprikové chipsy, colu a budeme mít od nich klid, ale to nám bylo 12 let. Dítě v brzké době neplánuji a ani se na to necítím.“

Až třeba rodina jednou přijde, nebude vám chybět exhibicionismus?
„Nebude, protože si ho vynahradím výstředním oblečením.

 

 

Petr Podroužek