Takové jednání považuje úřad ombudsmana za diskriminující. "Veřejné prostory musejí být přístupné osobám se zdravotním postižením a stejně tak musejí mít postižení zajištěn přístup ke všem činnostem, které mohou vykonávat lidé bez postižení. Proto je třeba respektovat i zvláštní status asistenčních a vodicích psů," řekla Seitlová.
Jestliže je k tomu zároveň nezbytné vytvářet pro ně specifické podmínky, nejde podle Seitlové z hlediska práva o takzvanou pozitivní diskriminaci, protože lidé se zdravotním postižením nejsou zvýhodňováni, nýbrž jsou pouze vyrovnávány jejich nevýhody. "Nezohlednění jejich specifických potřeb naopak vede k nepřípustné diskriminaci postižených," dodala zástupkyně ombudsmana.
Podle zjištění pracovníků Kanceláře veřejného ochránce práv je v praxi omezování vstupu psů do budov a dalších veřejných prostor v Česku velmi rozšířené.
"České instituce přitom nerozlišují, jestli člověka doprovází běžný zvířecí společník nebo speciálně vycvičený pes určený k doprovodu invalidů a nemocných. Zamezení vstupu psům pak fakticky znamená zamezení vstupu i člověku se zdravotním postižením," konstatovala Seitlová.
Zástupkyně ochránce v této souvislosti v úterý upozornila, že právní úprava týkající se problematiky psů se speciálním výcvikem je roztříštěná, nekompletní a nedostačující. V řadě případů se omezuje pouze na vodicí psy pro nevidomé a nebere v úvahu existenci asistenčních psů doprovázejících lidi s jiným těžkým zdravotním postižením.
"Je nezbytné předložit novou právní úpravu, která by definovala kritéria výcviku a označení vodicích a asistenčních psů, a rovněž by měly být jednoznačně upraveny podmínky pro stanovení míst, do nichž nelze odepřít přístup osobě v doprovodu speciálně vycvičeného psa," shrnula doporučení zákonodárcům Seitlová.
|
Grand Prix se do Brna vrátí už letos v červenci
Čeští vědci a vědkyně objevují hodnotu zapomenuté městské zeleně
Spin-off Masarykovy univerzity míří na trh s diagnostikou pohlavních chorob
Florbalové mistrovství světa mužů 2028 by se mohlo konat v Brně
