www.listyjm.cz

Brno, 1. července 2011 (MEDIAFAX) - Průhlednost vody v Brněnské přehradě se začátkem prázdnin snížila. V nádrži se totiž rozmnožily letní společenstva fytoplanktonu, která jsou ve většině vodních děl tohoto typu normální, řekla v pátek mluvčí Povodí Moravy Veronika Hrdá s tím, že ve vodě je vidět zhruba do hloubky půldruhého metru.

"Důvodem snížení viditelnosti ve vodě je přirozené přírodní oživení, kdy se ve vodě po jarním silném rozvoji řas a následné přestávce rozmnožují letní společenstva fytoplanktonu," upřesnila mluvčí povodí.

Podle Jana Morongy z Povodí Moravy je taková změna na počátku léta normální na většině nádrží podobného typu. "Voda mívá při tomto výrazném rozvoji malých organismů sníženou estetickou kvalitu kvůli mírnému hnědozelenému zákalu," upřesnil Moronga.

Změna následuje po období, kdy voda v nádrži měla vysokou průhlednost a nebyly v ní téměř žádné řasy a sinice. Vědci a vodohospodáři v uplynulých měsících a letech v nádrži i na jejím přítoku udělali maximum, aby v létě nepřevážily sinice, ale naopak ve vodě zůstalo lehké přirozené oživení řasami. "Jedná se například o skupinu rozsivek a skrytěnek, které nejsou toxické pro koupající se rekreanty a v nádržích se vyskytují běžně," doplnil Moronga. V případě nevyhovujících povětrnostních podmínek v dalších dnech a převažujícího rozvoje sinic nad rozvojem netoxických řas však mají správci přehrady podle něj v zásobě další technická opatření, aby nežádoucí rozvoj sinic zabrzdili.

Povodí Moravy se v Brněnské údolní nádrži snaží výrazně zlepšit kvalitu vody od roku 2009. Do vody sype jinak neškodný síran železitý, který funguje jako srážedlo fosforu na přítoku do nádrže. Rybáři navíc vyměnili bílé ryby za dravé. Vyšší dodávky kyslíku do vody dodávají speciální "aerační" věže a správci přehradu při jejím loňském vypuštění vysypali vápnem.

Podle Hrdé jsou opatření úspěšná. "V tomto pololetí jsou podle expertů čtyři miliony buněk sinic v jednom mililitru sedimentu, přičemž v roce 2008 jich naměřili desetkrát více," řekla mluvčí Povodí Moravy. Vodohospodáři mají podle ní v záloze i další opatření, kterými by mohli udržet vodu čistou - jsou jimi například lodní sběr biomasy z hladiny, ošetření vodního sloupce, zimní rozprášení vápenného hydrátu na obnažené břehy, případně odstranění svrchní vrstvy odhalených sedimentů s největším podílem siničných buněk.

Opatření za téměř 144 milionů korun platí státní fond životního prostředí. Povodí Moravy je bude uplatňovat do konce roku 2012 a poté musí pět let udržet podobné kvalitativní hodnoty vody jako v současnosti. Pro stále čistou vodu je však podle expertů bezpodmínečně nutné snížit objem dostupného fosforu v řece Svratce, který je pro sinice stále velmi dobrým zdrojem živin. Do Brněnské údolní nádrže totiž přitéká ročně 31 tun fosforu, z čehož více jak 70 procent má původ v obcích na posledních třinácti kilometrech řeky. Největšími producenty fosforu v řece Svratce stále zůstávají města Nové Město na Moravě, Bystřice pod Pernštejnem a Velká Bíteš.

Stálým problémem zůstávají obce ležící výše na toku, které jsou bez kanalizace a čistíren odpadních vod. Při jejich budování se tak angažují příslušné krajské úřady. Například v Jihomoravském kraji od roku 2004 poslal krajský úřad na opatření, která mají zlepšit stav vody ve Svratce, více jak sto milionů korun. Dalších 839 milionů korun investovalo do čisté přehrady ministerstvo životního prostředí a ministerstvo zemědělství.