www.listyjm.cz

Brno, 17. května 2011 (MEDIAFAX) - Nejvyšší správní soud v Brně zprostil v úterý kárného obvinění místopředsedu pražského vrchního soudu Jaroslava Bureše. Nevyhověl tak návrhu bývalého ombudsmana Otakara Motejla, který jej navrhl potrestat půlročním snížením platu o dvacet procent za porušení povinností při výkonu soudů.

Místopředseda soudu Bureš měl podle ombudsmana závažně porušit povinnosti spojené s výkonem správy soudů. Nejvyššímu správnímu soudu proto Motejl navrhl, aby vlivného soudce a bývalého prezidentského kandidáta potrestal půlročním snížením platu o dvacet procent. Zesnulého Motejla u soudu zastupoval ombudsman Pavel Varvařovský, který případ po svém předchůdci "zdědil".

Bureš kárnou žalobu odmítl. "Stojím před kárným senátem pouze proto, že jsem vyslovil a uplatnil jiný právní názor, než měl ombudsman Otakar Motejl," řekl.

"Kárný senát Nejvyššího správního soudu dospěl k názoru, že se Bureš porušení povinností při vyřizování stížnosti na podřízeného soudce nedopustil," řekla předsedkyně senátu. Ludmila Valentová. "Za projevený právní názor nelze doktora Bureše trestat. V jeho jednání nespatřujeme kárné provinění," dodala Valentová.

Rozhodování NSS se týkalo sporu sdružení Občané za svá práva v Praze s vedením pražského vrchního soudu, které nevyslyšelo stížnosti na postup soudce Vojtěcha Trojánka. Ten v květnu 2009 nejprve bezdůvodně zakázal pořízení zvukového záznamu jednání soudu a poté z projednávání vyloučil veřejnost. Za to si pak vysloužil důtku od někdejší ministryně spravedlnosti Daniely Kovářové.

Místopředseda Vrchního soudu v Praze a bývalý prezidentský kandidát Jaroslav Bureš se ale stížností sdružení na postup soudce odmítl zabývat. "Nejsem oprávněn z titulu výkonu funkce orgánu státní správy soudnictví přezkoumávat rozhodnutí soudu o tom, že jednání se bude konat jako neveřejné," uvedl. Proto se zástupci sdružení obrátili na ochránce lidských práv, který shledal, že "Jaroslav Bureš jako soudce jmenovaný do funkce místopředsedy Vrchního soudu v Praze závažným způsobem porušil povinnosti spojené s výkonem státní správy soudů."

Právě Bureš byl pověřen jako místopředseda soudu vyřizováním stížností. "Po posouzení všech relevantních informací a důkazů, které se mi podařilo během posledních měsíců shromáždit, jsem se rozhodl poprvé využít své pravomoci kárného žalobce. Podal jsem tak Nejvyššímu správnímu soudu návrh na zahájení kárného řízení vůči místopředsedovi Vrchního soudu v Praze JUDr. Jaroslavu Burešovi," uvedl Motejl v rozhodnutí.

Burešovi kladl za vinu tři základní pochybení - neprošetřil náležitě všechny skutečnosti uvedené ve stížnostech na narušování důstojnosti řízení před soudem a nevhodné chování soudce Trojánka, neshledal shora uvedené stížnosti důvodnými a nezabýval se stížností, třebaže měl, neboť "Vojtěch Trojánek se dopustil skutku, v němž bylo možno spatřovat kárné provinění".

Bureš totiž měl podle ombudsmana jako místopředseda soudu dbát o důstojnost soudních jednání a dodržování zásad soudcovské etiky v úseku civilního a insolvenčního soudnictví. Podle Motejla se tím dopustil skutku, který je možné považovat za kárné provinění. Nejvyšší správní soud se s tímto právním názorem ovšem neztotožnil.

Než se NSS začal kárnou žalobou věcně zabývat, obrátil se na Ústavní soud a nechal prověřit, zda vůbec ombudsman může iniciovat kárné řízení proti soudním funkcionářům. Podle názoru ústavních soudců "aktivní legitimace" veřejného ochránce práv je však v souladu s výkonem jeho funkce a Nejvyšší správní soud se proto musel případem zabývat.