Umístění: Jižní Morava Ekonomika Kolem zrušených kravínů není proč zachovávat ochranná hygienická pásma

Kolem zrušených kravínů není proč zachovávat ochranná hygienická pásma

TelatkoBrno, 8. září 2011 (MEDIAFAX) - Pásma hygienické ochrany zřízená kolem kravínů na cizích pozemcích významně omezují jejich budoucí využití, protože na nich pak nelze například stavět rodinné domy. Ochrana území proto může trvat jen do té doby, pokud se na farmách skutečně chovají zvířata, konstatoval Nejvyšší správní soud.

Soudce Nejvyššího správního soudu Karel Šimek k tomuto rozhodnutí dospěl, když zamítl kasační stížnost Krajského úřadu Zlínského kraje.

V precedenčním případě žádali manželé z vesnice Poteč nedaleko Valašských Klobouk v roce 2006 o změnu platnosti územního rozhodnutí z roku 1985 o pásmu hygienické ochrany farmy Státního statku Uherský Brod v Poteči. Žádost manželů, kteří jsou vlastníky jednoho z pozemků, na nichž se ochranné pásmo nachází, a kteří se existencí pásma cítili omezeni ve svém právu svobodně nakládat se svým pozemkem, ale úřady zamítly.

Nejvyšší správní soud se jich však zastal. Souhlasil totiž s názorem Krajského soudu v Brně, že při posouzení pásma hygienické ochrany bylo povinností správních orgánů vyjít z aktuálně zjištěného stavu věcí s ohledem na změnu druhu i množství chovaných zvířat. To ale úřady neudělaly. Místo toho úřady nedůvodně přihlédly k neurčitým budoucím podnikatelským záměrům provozovatele farmy, který sdělil, že k rozšíření chovu by mělo dojít v období dvou až pěti let. "Správní orgány tedy měly rozhodnutí o pásmu hygienické ochrany zrušit, protože zanikl účel, pro který územní rozhodnutí vydaly," konstatoval soudce Šimek.

NSS podpořil vyjádření Ministerstva pro místní rozvoj z roku 2006, podle něhož "pásmo hygienické ochrany stavby pro odchov zvířat se stanovuje vždy podle jejich druhu a množství, které je konkrétně povoleno k ustájení". Pro případ z Poteče to bylo maximálně 560 jalovic a po jejich likvidaci 24 000 brojlerů. Výpočet vzdálenosti ochranného pásma k souvislé obytné zástavbě je spolu s vyjádřením orgánu hygienické služby jedním z podkladů pro rozhodnutí stavebního úřadu o vyhlášení ochranného pásma, které je obdobně jako stavební uzávěra podle NSS dočasným opatřením.

Podle zákona má ochranné pásmo chránit okolí stavby či zařízení nebo pozemku před jejich negativními účinky nebo naopak chránit stavbu, zařízení či pozemek před negativními vlivy okolí. V případě z Poteče mělo pásmo zřízené na pozemcích jiných osob než vlastníků farmy, v němž se nemohly stavět nové stavby, oddělit původně obec od zápachu z chovu zvířat na farmě. "Nelze-li platnost rozhodnutí předem časově omezit, rozhodne stavební úřad o ukončení jeho platnosti, zanikne-li účel, pro který bylo územní rozhodnutí vydáno,"konstatoval Nejvyšší správní soud.

Soudce Karel Šimek doplnil, že ochranná pásma tohoto typu jsou obecně značně problematické instituty. "Podstata problému je v tom, že ve prospěch někoho, kdo není vlastníkem pozemků, na nichž je takové pásmo zřízeno, omezují jejich využití, aniž by za to byla dotčeným vlastníkům poskytována nějaká kompenzace," řekl soudce.

Jiří Nováček, ilustrační foto: Kryštof Turek

Víno z blízka