www.listyjm.cz

Brno, 6. září 2011 (MEDIAFAX) - Ústavní soud v úterý opakovaně rozhodl ve prospěch Veroniky Kočové, která přišla rozhodnutím pražských soudů pouhé tři dny po porodu o svou dcerku. Verdikt vynesl soudce zpravodaj Stanislav Balík s tím, že soudy porušily odebráním holčičky matce základní ústavní práva ženy i novorozence.

Ústavní soud vynesl verdikt příznivý pro matku již podruhé. Poprvé rozhodoval ve stejné věci již loni v létě.

"Pražské úřady však loňský nález Ústavního soudu vůbec nerespektovaly," řekla mluvčí ÚS Jana Pelcová. V mezidobí, než soudci rozhodli, že matka má právo na výchovu dítěte, totiž opatrovnické úřady vydaly další dvě předběžná opatření, kvůli kterým zůstává holčička stále v ústavu. Matka ji tam až dosud může pouze pravidelně navštěvovat.

"Smutným paradoxem je skutečnost, že žena mezitím porodila už druhé dítě, chlapečka, o kterého normálně pečuje. Prvorozenou dcerku jí však úřady odebraly, protože se o ni údajně nedokáže postarat," konstatovala Pelcová.

Senát Ústavního soudu přitom stížnosti Veroniky Kočové a její nezletilé dcery, které se domáhaly práva na rodinný život a výchovu dětí, jednou vyhověl. Verdikt tehdy vynesla soudkyně-zpravodajka Michaela Židlická s tím, že všechny dosavadní rozhodnutí soudů v kauze se ruší. Pražské úřady však pokyn ÚS až dosud nerespektovaly, Kočová proto podala proti svévoli opatrovnických úřadů další ústavní stížnost.

Kočová v ní brojí proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9. Ten vydal předběžné opatření, že nezletilá dcera Andrea byla předána do péče Dětského centra s komplexní péčí a podpůrnou rodinnou terapií při Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze, a proti dalším usnesením stejného obvodního soudu, jimiž je trvání tohoto předběžného opatření periodicky prodlužováno, stejně jako proti usnesením Městského soudu v Praze, která odmítají odvolání proti zmíněným rozhodnutím obvodního soudu.

Kočová navíc ve své ústavní stížnosti vyjádřila přesvědčení, že skutečným důvodem pro odnětí novorozené dcerky je skutečnost, že žije "alternativním" způsobem života. Oba pražské soudy nižší instance v rozporu s nálezem Ústavního soudu krátce po porodu matce dcerku odebraly a odevzdaly ji do péče dětského centra. Verdikt zdůvodnily "nevyhovujícími bytovými podmínkami" Kočové. Ta přitom argumentovala, že má zajištěno odpovídající bydlení v třípokojovém bytě svých rodičů v Praze - Modřanech.

Podle Ústavního soudu je vazba mezi matkou a dítětem jedním z prvořadých předpokladů vývoje lidského jedince. "Porušení této nejpřirozenější lidské vazby je zákonem umožněno pouze v případě absolutní absence péče či její naprosté nedostatečnosti a pouze tehdy, je-li dítě ohroženo bezprostředně," řekla soudkyně. Zásah obvodního soudu, který stěžovatelce odňal možnost pečovat o nezletilou několik dnů po porodu, byl v tomto ohledu zjevně nepřiměřený, protože stěžovatelce ani nebylo umožněno, aby prokázala, jak by se o nezletilou byla schopna postarat. "Obvodní soud navíc nedisponoval žádnými konkrétními poznatky, jimiž by bylo možno takový postup odůvodnit," řekla Židlická.

Odebrání třídenního dítěte kojící matce a jeho umístění do kojeneckého ústavu je podle názoru Ústavního soudu možno považovat za nepřiměřený zákrok do rodičovské péče a současně i významné porušení zájmu dítěte, neboť bylo odebráno kojící a pečující matce. "Došlo tak k násilnému přerušení citové vazby mezi novorozeným dítětem a jeho biologickou matkou. Matka docházela po dobu šesti měsíců do kojeneckého ústavu svou dceru kojit. I po tomto období dítě řádně navštěvovala a dosud navštěvuje, spolu se svou matkou, babičkou dítěte," konstatovala soudkyně Židlická při odůvodnění verdiktu s tím, že po celou dobu odloučení prokazovala matka o dítě řádný a opravdový zájem.

V České republice byl schválen Národní akční plán k transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti a ke snížení počtu dětí v ústavní péči, neboť Česká republika je za nadužívání ústavní výchovy opakovaně kritizována. Tento dokument klade podle přesvědčení Ústavního soudu mimo jiné důraz na potřebu spolupráce s rodinou a pomoc ohroženým dětem tak, aby se zabránilo jejich zbytečnému odebrání. "V případě nezletilé došlo k závažnému porušení práv dítěte, zásahu do jeho křehké psychiky a přerušení velmi důležité vazby s matkou. Novorozené dítě bylo odloučeno od biologické matky a předáno do ústavní péče, to vše bez náležitého zdůvodnění, respektive případného nabídnutí pomoci matce," konstatovala Židlická.