"Z fáze jestli vůbec a kudy jsme se konečně dostali do stadia za kolik peněz a kdy," řekl Hašek na adresu projektované dostavby zhruba 25kilometrového úseku "vídeňské dálnice" mezi Pohořelicemi a Mikulovem.
Slamečka i Hašek označili výstavbu dálnice mezi Brnem a Vídní za "top prioritu" státu i kraje. Shodli se rovněž, že jedinou přijatelnou variantou je vedení dálnice přes Mikulov a nikoliv přes Břeclav, jak si přejí někteří ekologové a úředníci ministerstva životního prostředí.
"Trasa dálnice přes Břeclav nemá smysl. Kromě jiného by na hranicích vyústila do silnice, na které rakouské úřady zakazují vjezd vozidlům těžším než dvanáct tun," upozornil Slamečka.
Podle českého velvyslance v Rakousku Jana Koukala akceptují naši jižní sousedé jako jedinou možnou variantu spojnice mezi Vídní a Brnem trasu přes Mikulov. "Rakušané dovedou svoji část dálnice na hranici do dvou let, bez ohledu na to, do čeho v Mikulově vyústí," upozornil Koukal s tím, že rakouská strana každopádně využije i nehotové dílo k odvedení dopravy ze svých dolnorakouských měst a vesnic. "Rakouský stát si vůbec nedokáže představit, že by Česká republika nesplnila podepsanou mezivládní dohodu o výstavbě dálnice," řekl diplomat.
Jihomoravský hejtman Hašek v úterý oznámil, že krajský úřad bude mít do čtvrtka hotovy změny plánů Vyššího územního celku Břeclavsko, do kterého projektanti promítnou veškeré výhrady, které měl Nejvyšší správní soud při řízení o pozastavení jeho platnosti. Bez tohoto dokumentu totiž nelze začít dálnici stavět. Veškeré náležitosti a podklady potřebné pro zahájení stavby dálnice hodlá Jihomoravský kraj podle Haška uzavřít do konce roku 2010.
"Do plánů pro veřejné posuzování stavby promítneme veškeré varianty trasování, tak, aby je do budoucna nemohl již nikdo zpochybňovat," řekl Hašek. Ekologům a odpůrcům "mikulovské varianty" vedení silnice zároveň vzkázal, že "krajský úřad je přístupný k jednání, ale nenechá se v žádném případě nikým ohledně stavby dálnice vydírat".
Slamečka v úterý v Brně slíbil, že jakmile budou hotovy veškeré úřední náležitosti, začne vláda hledat peníze na výstavbu dálnice. "Dostavba dálnice mezi Pohořelicemi a Mikulovem je rozdělena do tří fází, začneme tou nejsložitější, obchvatem Mikulova," řekl. Připustil, že do dvou let se však práce na české straně dokončit nepodaří.
Vzhledem k nedostatku peněz ve státním rozpočtu a také kvůli problémům s dokumentací i vysokými náklady na výstavbu některých úseků, však budou muset podle Slamečky počkat dalších několik let projekty rychlostních silnic mezi Břeclaví a Napajedly (R55) a mezi Brnem a Svitavami (R43).
Více šancí bude mít přitom podle všeho takzvaná severní silnice R 43, spojující Brno, Svitavy a Hradec Králové. "Na to, abychom postavili osm a půl kilometrů rychlostní silnice vedoucí Bzeneckou Doubravou za dvanáct miliard korun, tento stát v současné době nemá a asi ani v budoucnu mít peníze nebude," upozornil Slamečka na projekt, který na přání ekologů a ochránců ptáků plánuje na Hodonínsku silnici zahloubit do dlouhého lesního tunelu. Pokud by se silnice R55 stavěla klasicky, odhadl Slamečka náklady na její vybudování v dotčeném úseku na 250 milionů korun.