Pokud stavební úřady nebudou podle Seitlové důsledně a přísně postihovat vlastníky černých staveb, fakticky se staví na stranu porušování zákona. "V právním státě není možné podobné jednání akceptovat," zdůraznila.
O vysokém počtu černých staveb v Česku svědčí zjištění právníků Kanceláře veřejného ochránce práv, kteří před dvěma lety požádali kraje o vyčíslení předpokládaných nákladů na výkon všech rozhodnutí včetně odstranění černých staveb. "Pokud by měla být všechna rozhodnutí vykonána a černé stavby odstraněny, bylo by nutné vynaložit na to 1,3 miliardy korun," upozornila Seitlová.
Podle zástupkyně ombudsmana proto musejí být stavební úřady při řešení nepovolených staveb aktivní a zejména důsledné. Měly by mít přehled o stavebních aktivitách v daném území a konat rychle. "Jen tak bude mít jejich jednání i preventivní dopad a bude varováním pro všechny, kdo o nepovolené výstavbě uvažují," uvedla Seitlová. Dodala, že zákony dávají stavebním úřadům dostatek pravomocí. Problém je však podle ní v tom, že ne vždy je využívají. "Je například nezbytné zasáhnout okamžitě po zjištění výstavby nepovolené stavby, ne až poté, kdy je dokončena," zdůraznila Seitlová.
Podle stavebního zákona by měl úřad vyzvat stavebníka k okamžitému zastavení prací. Pokud neuposlechne, nařídit zastavení prací a současně ukládat pokuty až do výše 200 tisíc korun za nerespektování výzvy. Seitlová je přesvědčena, že už tento postup by v řadě případů vedl k ukáznění stavebníka. V případě, že by i poté v nepovoleném díle pokračoval, může na něj stavební úřad podat trestní oznámení pro maření výkonu úředního rozhodnutí, za což hrozí postiženému až tři roky vězení. Stejně může postupovat i v případě již dokončené nepovolené stavby v souvislosti s jejím užíváním. "Pokud udělování pokut za užívání stavby nepomůže, je povinností stavebního úřadu rozhodnutím zakázat užívání nepovolené stavby a v krajním případě přistoupit k trestnímu oznámení," řekla Seitlová.
Kancelář veřejného ochránce práv připustila, že stavební zákon umožňuje stavebníkovi požádat o dodatečné povolení stavby. Pokud v té době již běží řízení o odstranění stavby, je přerušeno do rozhodnutí o dodatečném povolení. Prodloužení úřadem stanovené přiměřené lhůty by pak mělo být podle úřadu ombudsmana krokem naprosto mimořádným a velice pečlivě odůvodněným výjimečnými okolnostmi. "Není například možné neustále prodlužovat lhůtu k doplnění žádosti o dodatečné povolení s tím, že se v budoucnu podaří prosadit změnu územního plánu, která by stavbu v daném místně umožnila," upozornila Seitlová.
Podle zástupkyně ochránce je naprosto alarmující postup zejména stavebního úřadu Ústí nad Labem a Krajského úřadu Ústeckého kraje v mediálně známé věci nepovolených staveb mecenáše ODS Patrika Oulického v Chráněné krajinné oblasti České středohoří. Oulickému, který porušil zákon, už úřady prodloužily onu „přiměřenou lhůtu“ na déle než rok a půl, přestože je celou dobu evidentní, že nepovolené stavby jsou v rozporu s územním plánem a zastupitelstvo Řehlovic žádosti stavebníka o změnu opakovaně zamítlo. "Není možné, aby orgány státu takto benevolentně, až servilně přistupovaly k někomu, kdo nerespektuje zákony," zdůraznila Seitlová.
Zástupkyně ochránce v této souvislosti upozornila, že stavbu, která je v rozporu s územním plánem, nelze dodatečně povolit. Povolení stavby pouze na základě předpokládané změny územního plánu již bylo trestním soudem posouzeno jako maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti. Za takový přečin lze uložit až roční vězení.
Úřad ombudsmana v této souvislosti již osm let upozorňuje na problémy s výkonem rozhodnutí o odstranění stavby. Podle Seitlové obce svou nečinnost při výkonu rozhodnutí nejčastěji odůvodňují nedostatkem peněz. Nejsou proto ochotny ani zálohově hradit náklady na odstranění staveb. Úřad ombudsmana proto v minulých letech apeloval na obce, aby si předem vyčlenily určitou finanční částku v rozpočtu na podobné případy a předešly tak situacím, kdy nebudou moci své rozhodnutí vymáhat. V roce 2007 navíc stát přidělil krajům každoročně valorizovaných 28 milionů korun na nové instituty stavebního zákona, jakými jsou například stavební příspěvky nebo na vyplacení náhrad za újmy. "Tyto peníze však nejsou účelově vázány a je tedy možné je využít i na exekuce výkonu rozhodnutí," upozornila Seitlová.
