Operátoři musejí podle zákona z roku 2005 nejméně půl roku uchovávat záznamy o veškerých hovorech, krátkých textových správách, emailech nebo i o návštěvách lidí na konkrétních internetových stránkách. Zákon, který měl sloužit k obraně země před možným terorismem, však u Ústavního soudu napadla skupina pěti desítek poslanců parlamentu, v čele s mluvčím Markem Bendou (ODS).
"Poslanci v podání tvrdí, že zákona policie zneužívá k neodůvodněnému sledování lidí," řekla Pelcová.
Policie během loňského roku využila možnosti sledovat elektronickou komunikaci mezi lidmi v 86 000 případech. Poslanci tvrdí, že policie zákonnou možnost sledovat korespondenci lidí "zřetelně nadužívá" a že norma nesplňuje původní očekávání a že v boji proti terorismu nijak nepomáhá.
„Poslanci v napadené právní úpravě vidí porušení práva na nedotknutelnost osoby a jejího soukromí," řekl Pelcová. Podle ústavy má totiž každý právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života. Každý občan má rovněž právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě. Poslanci zároveň namítají i porušení listovního tajemství a konečně i porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Stejné kauzy řešily nedávno například ústavní soudy v Německu a v Rumunsku, které operátorům nařídily veškeré shromažďované databáze okamžitě zlikvidovat.
