„Zajímavostí je, že všechny vrty jsou vrtány jako šikmé. Horizontální odklon některých vrtů přesahuje vzdálenost 800 metrů od zarážkového bodu. Toto řešení je obvyklé v hustě zastavěných oblastech,“ dodal Svoboda.
Podle něj by těžba ve střediscích Poštorná a Břeclav stačila na dodávku tepla pro 40 000 průměrných domácností, které používají plyn na topení i ohřev vody při spotřebě 2 500 kubíků za rok.
Těžba je přitom výnosná i pro Břeclav. Předpokládaný příjem do městské pokladny po uvedení těžebního střediska Břeclav do provozu je asi 15 miliónů Kč za rok. Technologie těžby navíc podle Svobody nemá negativní vlivy na kvalitu životního prostředí.
Česká naftařská společnost je jednou ze tří společností, která v Česku vyhledává ložiska ropy a hořlavého zemního plynu a těží je. V současnosti těží ropu a zemní plyn ve dvou lokalitách z devíti vrtů.
