Norma, upravující takzvané preventivní uchovávání údajů o internetové a telefonické komunikaci je protiústavní, konstatoval soud. Spornou část zákona a celou prováděcí vyhlášku proto ve čtvrtek zrušil.
Operátoři museli až dosud podle zákona z roku 2005 nejméně půl roku uchovávat záznamy o veškerých hovorech, krátkých textových správách, emailech nebo i o návštěvách lidí na konkrétních internetových stránkách. Na vyžádání je pak museli předávat policii.
Zákon, který měl sloužit k obraně země před možným terorismem, však u Ústavního soudu napadla skupina pěti desítek poslanců parlamentu, v čele s mluvčím Markem Bendou (ODS). Poslanci v podání tvrdili, že zákona policie zneužívá k neodůvodněnému sledování lidí.
Policie během loňského roku využila možnosti sledovat elektronickou komunikaci mezi lidmi v 86 000 případech. Poslanci upozornili, že policie zákonnou možnost sledovat korespondenci lidí "zřetelně nadužívá" a že norma nesplňuje původní očekávání a že v boji proti terorismu nijak nepomáhá.
"Poslanci v napadené právní úpravě viděli porušení práva na nedotknutelnost osoby a jejího soukromí," řekla mluvčí ÚS Pelcová. Podle ústavy má totiž každý právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života. Každý občan má rovněž právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě. Poslanci zároveň namítali i porušení listovního tajemství a konečně i porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Ústavní soudci se s argumentací stížnosti ztotožnili a podobně jako před nedávnem jejich kolegové v Německu nebo Rumunsku spornou normu zrušili.
Místopředseda ústavně právního výboru parlamentu Marek Benda výrok Ústavního soudu přivítal. "Je to další potvrzení správnosti našeho dlouhodobého úsilí zajistit občanům ochranu osobní integrity. Ani evropský boj proti terorismu nesmí vést k nekontrolovatelným zásahům do soukromí lidí," řekl.
