www.listyjm.cz

Praha, 7. května 2010 (MEDIAFAX) - Zhruba čtvrtina žádostí zemědělců o podpory v rámci prvního kola projektů v Programu rozvoje venkova (PRV) spadla pod stůl a žadatelé tak přišli odhadem o 340 milionů korun. V pátek to řekl člen vedení Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) Josef Stehlík.

Na vysokou „úmrtnost projektů“ se podle jeho slov přišlo při závěrečném hodnocení projektů prvního kola PRV. Zjištění je přitom v zásadním rozporu s dosavadní představou, že právě zemědělci dokáží podpory z EU a operačních programů, mezi které PRV patří, čerpat nejlépe ze všech resortů. Podle vrchního ředitele sekce rozvoje venkova ministerstva zemědělství Pavla Sekáče ale prý nejde o žádné překvapení. „Hlavním důvodem je nerealizace projektů ze zcela objektivních příčin, jako je odstoupeni žadatele od realizace z důvodu neobdrženi úvěru od banky, snížení ceny projektu z důvodu veřejné zakázky a podobně,“ tvrdí Sekáč. Dalšími důvody k vyřazení projektů z možnosti získat podpory byla ale také, jak přiznává i ministerstvo, formální pochybení.

„Ať je to jak chce, nám připadá alarmující, že byla vyřazena čtvrtina žádostí,“ podotýká ale Stehlík. Podle jeho slov není možné, aby se peníze na rozvoj venkova nečerpaly například jen proto, že Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) není schopen dotáhnout do konce formální náležitosti žádostí tak, aby mohli žadatelé finanční prostředky získat. Stehlík upozorňuje i na skutečnost, že SZIF se při posuzování žádostí řídí vlastním metodickým pokynem, o jehož podobě neinformoval ministerstvo zemědělství a o kterém není jasné, zda je v souladu s pravidly EU pro čerpání dotací. ASZ a hlavní monitorovací výbor PRV proto požadují po SZIF analýzu, která by skutečné příčiny nečerpání podpor z EU odhalila.

Na to již v minulosti upozornil písemně ministerstvo i předseda ASZ Stanislav Němec. Fond podle něj upravuje v průběhu vyplácení dotací na již schválené projekty v PRV některé položky, které měly být podle původní žádosti proplaceny. To ale SZIF odmítá. „Jsme připraveni čelit jakékoliv konstruktivní kritice, která však musí být uvedena na konkrétních případech, a ne jen zobecňujícím a generalizujícím napadáním,“ reaguje mluvčí SZIF Marek Ženkl. Podle něj vychází postup SZIF „pouze a jen z podmínek Pravidel pro žadatele, které vydalo ministerstvo zemědělství a ve kterých je obsažena i legislativa EU a ČR“.

Ministerstvo přitom tvrdí, že při vyhlašování programů PRV s nedočerpáním peněz na ně počítá. O většinu vyhlašovaných programů mají navíc zemědělci vyšší zájem, než kolik peněz je pro příslušné kolo žádostí k dispozici a dochází pak k takzvanému „přezávazkování“ finančních prostředků. Právě zmiňované první kolo žádostí PRV proběhlo podle Kateřiny Bělinové z ministerstva zemědělství „se značným procentem přezávazkování oproti tabulkovému rozpočtu“. I Bělinová ale přiznává, že rozdíl mezi původními požadavky na podporu ve výši 1,430 miliardy korun a skutečně proplacenými projekty v objemu 1,099 miliardy korun představuje čtvrtinu peněz z celkové částky, kterou mohli zemědělci dostat.

To přitom může pro zemědělce představovat neřešitelný problém. „Zemědělce nepoloží krize, ale skutečnost, že mu stát dodatečně odmítne proplatit peníze, které zemědělec investoval a se kterými díky schválenému projektu počítá,“ říká Stehlík. Vysoké množství vyřazovaných projektů je také podle něj obrovským plýtváním peněz. „Vezmeme-li v úvahu, že asi polovina žádostí není schválena a že ze zbylé poloviny není čtvrtina proplacena, tak je zhruba za 70 procent práce úředníků i zemědělců na podávaných projektech zbytečná,“ zdůrazňuje představitel ASZ.

O peníze na programy PRV nicméně zemědělství nepřijde. Díky již zmiňovanému převisu žádostí o podpory se mohou nevyčerpané peníze přesunout do dalších kol PRV, kterých je každoročně vyhlašováno několik. V současné době je v běhu deváté kolo žádostí. Definitivně je zatím vyhodnoceno jen kolo první z roku 2007.