www.listyjm.cz

Víkend 27.-28. září byl ve znamení nejen Svatováclavské národní pouti do Staré Boleslavi, ale i svatováclavských hodů či posvícení na mnoha místech Břeclavska, Hodonínska a Znojemska.
Krojované páry, muzika, taneční zábava, hodové koláčky, dobré jídlo a pití … to vše patří k času hodování. Kolem svátku sv. Václava se hody „drží“ v nejedné vísce nebo městečku jižní Moravy (např. Hustopeče, Šitbořice, Dolní Bojanovice, Dobšice, Jezeřany-Maršovice, Kuchařovice a mnoho dalších). Důvod je zřejmý – oslava ukončení hlavních polních prací časově spadá na konec září. Hody se zároveň váží k oslavě patrona, jemuž byl zasvěcen místní kostel. A svatý Václav je rozhodně patronem z nejčastějších. (Odtud je vlastně název „posvícení“ – den posvěcení kostela.)
Původně trvaly hody několik dní až týden a vázala se k nim celá řada zvyků a tradic. Zvolili se stárci (1 – 4 představitelé mládeže, kteří měli přirozený respekt) a těm rychtář předal „hodové právo“: svěřil jim na celý rok dohled nad pořádáním místních zvyklostí a tanečních zábav a povinnost zodpovídat během nich za pořádek. Stárci pak připravovali hodovou slavnost, stavěli máj coby symbol hodů, zvali na hodovou taneční zábavu (obcházeli s hudbou dům od domu celou obec a současně vybírali příspěvek na hodovou tabuli) a asistovali knězi při hodové mši v kostele.

Dodnes se v některých jihomoravských obcích tyto zvyky v menší či větší míře a v různých obměnách zachovaly. V předvečer posvícení se staví se máj (nebo po moravsku „mája“), pořádá se večerní taneční zábava, středem obce slavnostně kráčí krojovaný průvod. Někde jsou dny posvícení zpestřeny lidovým jarmarkem, jinam přijedou kolotoče a maringotky, aby měly o zábavu postaráno i nejmenší.

Pokud byste rádi na vlastní oči takovou hodovou veselici viděli a nestihli jste ji na sv. Václava, nevěšte hlavu! V první polovině listopadu můžete ještě zavítat na některé z martinských hodů, třeba do Kyjova, Strážnice nebo Břeclavi. Teprve po svatém Martinovi bude hodové sezóně pro letošek odzvoněno.