www.listyjm.cz

Moravská Nová Ves, 22. srpna 2011 (MEDIAFAX) - Na stolcích u krajů silnic v některých jihomoravských vesnicích a v části brněnských vinoték začali nabízet podnikavci lidem první burčák. Stoly s pet lahvemi s nahnědlou tekutinou se objevily například u Moravské Nové Vsi na Břeclavsku nebo u Strážovic na Hodonínsku.

Kartonové krabice s ručně vyvedenými nápisy vybízejí motoristy v části jihomoravských vesnic ke koupi burčáku lisovaného z rané odrůdy Irsay Oliver, kterou vinaři sklízejí jako první. V Brně inzeruje burčák například Vinotéka u Petra na Moravském náměstí - litr kvasícího vína v ní přijde na 60 korun, což je přibližně o deset procent víc než v loňském roce.

Velcí vinařští producenti burčák na trh ještě vesměs nedodávají - je totiž příliš brzy a vinobraní na jižní Moravě ještě ani nezačala - ta největší v regionu, mikulovské a znojemské, se uskuteční až o prvním zářijovém víkendu.

Zrající víno však mohou obchodníci lidem nabízet i před začátkem vinobraní, pokud mírně alkoholický nápoj vyrobí z dovezených slovenských, rakouských nebo maďarských hroznů. Nesmí jej však prodávat pod názvem burčák, ale musí jej označit jako "částečně zkvašený hroznový mošt".

Vinařská firma Vino-Vitis ze Strážnice na Hodonínsku plánuje zavézt první zákazníky až ve čtvrtek. "Litr burčáku přijde na pětatřicet korun, v ceně je i doprava k zákazníkovi," řekl v pondělí obchodní ředitel Dušam Kolenatý s tím, že producenti ze Strážnice ceny burčáku letos nezvýšili. Stejných zhruba 35 korun za litr burčáku by pak měli zaplatit i turisté, kteří přijedou ochutnat burčák na podzim k malovinařům přímo do jejich sklípků.

Podle mluvčího Státní zemědělské a potravinářské inspekce Michala Spáčila se prodejem a kvalitou burčáku budou jako každý rok zabývat také její inspektoři. "Sezona je na samém začátku. Zatím jsme nezjistili žádné nevyhovující vzorky," řekl. Dodal, že brněnská laboratoř se letos vybavila speciálním přístrojem, který dokáže umělá dochucení nebo ředění nápoje spolehlivě prokázat.

Loňské výsledky kvality nabízené sezonní speciality byly totiž ostudné. Bezmála polovina již tak předražených burčáků, které loni Češi vypili u stánků, byla pančovaná, dobarvená a ředěná.

"Celkové výsledky analýz nebyly nijak optimistické. Ze sedmačtyřiceti kontrolovaných vzorků nevyhovělo dvacet," řekla Kadaňková s tím, že s prodejci šizeného burčáku vedla inspekce správní řízení kvůli klamání spotřebitele. Viníci dostali pokuty," řekla Kadaňková.

Sezonní prodejci ovšem pančovali především pravý burčák - z 32 vzorků jich byla závadná přesně polovina. O něco lépe se chovali stánkaři, kteří nabízeli mošt z dovezené révy, správně deklarovaný jako částečně zkvašený hroznový mošt. "Z patnácti těchto vzorků nevyhověly čtyři," upřesnila inspektorka.

Z protokolu vyplývá, že největšího klamání spotřebitele se dopustili prodejci a vinaři v Brně, na nejlukrativnějším možném prodejním místě. Mobilní stánek Pavla Straky ze společnosti Pastra z brněnských Zábrdovic nabízel zákazníkům v brněnské České ulici před hotelem Avion "burčák" společnosti LIVI z Dubňan na Hodonínsku s 74procentním ředěním vodou a bezmála desetiprocentním překročením ethanolu. To vzniklo umělým doslazením kvasícího moštu cukrem.

Dubňanská firma LIVI prodávala prostřednictvím místních prodejců mimořádně zředěný a dobarvený "burčák" také lidem v Plzni, Děčíně a Moravské Třebové. V prvním případě zředila mošt čtyřiceti procenty vody ve vlastním stánku, v druhých dvou městech spolupracovala při šizení zákazníků stejně jako v centru Brna s firmou Pastra.

Prodejci podle Kadaňkové nabízený nápoj kromě ředění vodou a přislazováním řepným cukrem také přibarvovali jej syntetickými barvami. Z bílého burčáku tak "vyráběli" červený, který zákazníkům podstrčili za vyšší cenu.