„Nastávající podzimní sezóna nasměruje houbaře spíše do jehličnatých porostů, kde by měly růst především hřibovité houby - hřib smrkový, suchohřib hnědý a klouzky, ale najdeme zde i oblíbené václavky či ryzce. V listnatých porostech, které jsou zase lepší v první polovině sezóny, se pak budeme setkávat zejména s holubinkami nebo bedlami,“ říká Vladimír Antonín, vedoucí mykologické poradny Moravského zemského muzea.
Rozhovor s RNDr. Vladimírem Antonínem, CSc, vedoucím houbařské poradny při Moravském zemském muzeu v Brně:
· Jaké jsou klíčové podmínky pro to, aby začaly růst houby?
Klíčovým problémem je vláha, protože v posledních týdnech téměř neprší a pokud ano, tak jsou to většinou prudké deště nebo bouřky, které ze značné části stečou po svazích a vsákne se pouze část vody. Navíc velice často fouká vítr, který povrchovou vrstvu půdy (která je pro pozemní houby velice důležitá) důkladně vysuší. V této době tedy najdeme houby (nepočítám-li např. místně bedly nebo holubinky) pouze ve vlhčích údolích.
· Jaké nejčastější houby najdeme v listnatém a jehličnatém lese?
Nastávající podzimní sezóna nasměruje houbaře spíše do jehličnatých porostů, kde by měly (doufejme) růst především hřibovité houby (hřib smrkový, suchohřib hnědý, klouzky), ale najdeme zde i další oblíbené druhy hub (václavky, ryzce atd.). V listnatých porostech, které jsou zase lepší v první polovině sezóny, se pak budeme setkávat zejména s holubinkami nebo bedlami, ale i zde se dají nasbírat houby k jídlu.
· Je fenomén houbaření rozšířený i jinde v Evropě, nebo jsme houbařská „velmoc“?
Jsme velmocí zejména procentem lidí, kteří houby sbírají. Jinak houbaří všechny slovanské národy, ale například i Italové; zejménav severních oblastech Itálie jsou mnohdy na houbaření stejní "šílenci" jako my. Obecně se dá řící, že v Evropě čím víc na sever a na západ se houby sbírají méně a méně. Klasickou zemí, kde místní obyvatelstvo houby téměř nesbírá je Velká Británie.
· Jak jsou čeští houbaři sběhlí v poznávání hub?
V průměru se dá řící, že čestí houbaři znají houby docela dobře. Problémy bývají především s těmi svátečními, kteří se nechají nalákat do lesa zprávami ve sdělovacích protředcích o stovkách hřibů a dalších hub, které jiní nosí z lesa. Ti často houby znají velice málo a může dojít k otravám. Ale největší počet otrav zřejmě způsobuje lehkomyslnost lidí a sběr hub, které málo znají nebo jim někdo řekne, že jsou jedlé. Otrav, nebo spíše zdravotních problémů po požití hub - nemusí se vždy jednat o pravou otravu, je poměrně hodně, ale vážných nebo dokonce smrtelných potrav zase tolik není.
· Co udělat s neznámou houbou?
Pokud si někdo není jistý s určením houby, v žádném případě by ji neměl jíst. Zdá se to logické, ale v naší praxi v houbařské poradně se často přesvědčujeme o opaku. Nejlepším způsobem, jak se naučit znát nové druhy hub, je zajít do některé z houbařských poraden nebo houbařských (mykologických) kroužků, kde vám neznámou houbu určí a vysvětlí vám, podle jakých znaků se dá spolehlivě určit.
· Jak správně sbírat houby, aby se nepoškodilo podhoubí - vydloubnout celou plodnici ze země, nebo ji uříznout?
Pokud houbu sbíráte ohleduplně, je jedno, zdali ji odřízneme, vytrhneme nebo vykroutíme. Doporučujeme však houby sbírat celé (neuřezávat - snad s výjimkou václavek). Důvodem je skutečnost, že na bázi třeňů je u mnohých i jedovatých druhů (např. u muchomůrky zelené, pečárky zápašné a dalších) důležitý znak, podle něhož lze tyto houby snadno určit. Pokud tedy houbu uříznete u země, důležitý určovací znak ztrácíte a u málo zkušených houbařů může snadněji dojít k záměně.
Náctiletí programátoři budou mít opět své mistrovství v Brně
Brno chce nové ReUse centrum a podpořit cirkulární ekonomiku
Atraktivní nabídka Muzea města Brna přilákala v sezóně 2024 opět více návštěvníků
Brněnský projekt ConTRIOlogy zpracovává Janáčkovu Moravskou lidovou poezii
