Starovičky, 25. listopadu 2025 – Vyhlídka na Pavlovské vrchy, polní cesta mezi vinicemi – místo, které představitelé obce Starovičky na Břeclavsku vybrali pro vzpomínku na významného rodáka z této obce, kněze Václava Drbolu. Ten bude společně s Janem Bulou po více než sedmdesáti letech od své mučednické smrti v příštím roce prohlášen za blahoslaveného. Záměr blahořečení potvrdil papež Lev XIV. v pátek 24. října. K uctění oběti a utrpení Václava Drboly i všech dalších obětí nespravedlivého pronásledování za komunistického režimu vznikla v blízkosti rozhledny U Obrázku nová křížová cesta.

Čtrnáct zastavení křížové cesty se vine jihozápadním svahem mezi vinicemi nad kamennými božími mukami z 15. století. Symbolicky končí kousek pod rozhlednou U Obrázku, která má svým tvarem zase připomínat siluetu zdejšího kostela sv. Kateřiny.
“Křížová cesta měla přirozeně propojit obě stavby – boží muka i ‘kostel’ na kopci nad nimi a dát této lokalitě nový, duchovní rozměr. Chtěli jsme to tak už od roku 2020. Oživit pět let starý záměr se podařilo až právě díky postupujícímu procesu blahořečení, protože jsme věřili, že to vyjde a považovali jsme za důležité mít v obci připomínku jednoho skvělého a odvážného Drboly,” říká s lehkým vtipem starovičský starosta Vladimír Drbola, jmenovec pronásledovaného kněze. S umučeným rodákem sdílí totiž, jak příjmení napovídá, vzdálený příbuzenský vztah. „Můj tatínek a Václav Drbola byli ‚vlastníci‘, takže cítím i nějakou drobnou rodinnou hrdost, i když je to, jak se říká, přes koleno,“ vysvětluje starosta.
“Křížová cesta Václava Drboly je svědectvím o tom, že i z tragických dějin může vyrůstat naděje. Věřím, že se stane místem ztišení a inspirace pro všechny, kteří tudy půjdou třeba jen na procházku nebo se budou přímo modlit ‘ve stopách’ umučeného Václava,” dodává generální vikář brněnského biskupství Pavel Kafka, který křížovou cestu v neděli 23. listopadu slavnostně požehnal.
Pozinkované, černě natřené kříže z ocelových hranolů vytvořil umělecký kovář František Pechor ze Starovic. Kříže jsou ukotveny v betonových patkách lemovaných žulovými obrubníky a celá trasa je z důvodu ochrany před bleskem uzemněna. Ve středové části křížů se vyjímají skleněné hranoly s 3D grafikou. Laserem je do každého hranolu vnořeno umělecké zobrazení zastavení křížové cesty. O zhotovení skleněných prvků se postarala firma Glasstech s. r. o. ze Železného Brodu. Stavební práce pak realizovala firma David Poláček – Provádění staveb Starovičky. Projekt, jehož součástí bylo i osazení drobného mobiliáře a doplnění zeleně v podobě stromů a keřů, finančně podpořil Jihomoravský kraj.

Kdo byli kněží Václav Drbola a Jan Bula?
Jan Bula a Václav Drbola se stali oběťmi komunistického pronásledování církve na počátku 50. let. Oba byli mezi lidmi oblíbení, aktivní v pastoraci mládeže i v podpoře venkovských spolků. Po tzv. babických vraždách byli ve vykonstruovaných procesech odsouzeni k trestu smrti. Jejich nezlomnost a odvaha tváří v tvář smrti jim vysloužila pověst mučedníků, kterou Vatikán po víc než dvaceti letech beatifikačního procesu v říjnu letošního roku potvrdil. Václav Drbola a Jan Bula se tak stanou prvními blahoslavenými mučedníky komunistického režimu a prvními blahořečenými moderních českých dějin.
Václav Drbola pocházel ze Staroviček u Hustopečí a na kněze byl vysvěcen v roce 1938. Působil v několika moravských farnostech, naposledy v Babicích u Třebíče. Byl známý svou obětavostí, péčí o farníky i aktivní podporou mládeže a drobných zemědělců v těžké době kolektivizace.
Na jaře 1951 se dostal do hledáčku StB, když ho kontaktoval jistý Ladislav Malý, který tvrdil, že je zahraniční agent. Drbola mu v dobré víře pomáhal, protože ho Malý přesvědčil falešnou legendou o tom, že vysvobodil arcibiskupa Berana z internace a žádal po něm – předtím, než jej převede přes hranice – aby arcibiskupa vyzpovídal. Po několika nevydařených pokusech pojal Václav Drbola podezření, že je Ladislav Malý pravděpodobně součástí nastrčené operace. 17. června 1951 došlo k jeho zatčení. Když Malý více než 2 týdny poté spáchal se třemi spolupracovníky trojnásobnou vraždu komunistických funkcionářů v Babicích, byl Václav Drbola na základě fyzického mučení donucen k absurdnímu doznání. S vrahy měl být ve spojení a jako místní farář figuroval ve spisech jako iniciátor vražd. Soudní proces vyobrazil Drbolu jako “morálně nebezpečného kněze” s velkým vlivem na venkovské obyvatelstvo. Oběšen byl 3. srpna 1951 na dvoře jihlavské věznice – bylo mu 38 let.
Jan Bula se narodil v Lukově u Moravských Budějovic. Po vysvěcení na kněze v roce 1945 působil v Rokytnici nad Rokytnou, kde si získal mimořádnou oblibu mezi farníky díky své otevřenosti, laskavosti a hluboké víře. Věnoval se mládeži, výtvarnému umění i opravám kostela. Jeho klidný život narušil nástup komunistického režimu, který církev systematicky potlačoval. V roce 1951 byl neprávem obviněn ze spolupráce s ozbrojenou skupinou Ladislava Malého, přestože s ní neměl nic společného a v době tzv. babických vražd byl již několik měsíců ve vazbě. Po brutálním vyšetřování a zmanipulovaném procesu byl odsouzen k smrti a popraven 20. května 1952 v Jihlavě – bylo mu 31 let.
Zdroj a foto: Biskupství brněnské













