Umístění: Společnost Zajímavosti Červené květy máku zachraňují příběhy bojovníků za svobodu pro budoucí generace

Červené květy máku zachraňují příběhy bojovníků za svobodu pro budoucí generace

veteran vlci makryBrno, 7. listopadu 2019 – Od začátku listopadu probíhá veřejná sbírka ke Dni válečných veteránů, kterou pořádá nezisková organizace Post Bellum. Pokladničky s vlčími máky vyrobenými z červeného plátna najdete na osmi stech sbírkových místech – v kavárnách, obchodech či knihovnách – ve všech 14 krajích České republiky. V ulicích měst vysílá organice přes dvě stovky dobrovolníků, především z řad studentů. Nosí sbírkové pokladničky, lidé si od nich mohou vzít a na klopu si připnout červený květ a symbolicky tak vyjádřit úctu válečným veteránům. Přispět do pokladničky je možné libovolnou částkou. Výtěžek ze sbírky jde na další natáčení a uchovávání příběhů veteránů a účastníků 2. a 3. odboje pro sbírku Paměť národa.

Vlčí máky mohou lidé za dobrovolný příspěvek získat od Paměti národa už po páté. Letos sbírka potrvá od 1. do 14. listopadu. Do sbírky lze přispět i on-line, přes web denveteranu.cz.

„Natáčením vzpomínek válečných veteránů jsme kdysi začali, natáčíme je od roku 2001. Stihli jsme zachytit i ty slavné legendy jako třeba armádního generála a pozdějšího vězně komunismu Tomáše Sedláčka, generála Františka Peřinu nebo Františka Fajtla. Ale vyzpovídali jsme i mnoho dalších, veřejnosti většinou neznámých veteránů ze západní a východní fronty 2. světové války, Středního východu a RAF. Dokumentujeme příběhy i z protikomunistického tzv. třetího odboje. Jejich příběhy vyprávíme pak dál, třeba v dokumentech Příběhy 20. století,“ shrnuje Mikuláš Kroupa, ředitel Post Bellum a zakladatel Paměti národa.

„Máky jako symbol veteránů jsou u nás rok od roku známější. A jsme za to ohromně rádi, protože se tím řadíme mezi civilizované země, které si svých válečných veteránů a bojovníků za svobodu váží a dávají to aspoň tímto gestem najevo,“ doplňuje Kroupa. Ve veřejně přístupné sbírce Paměť národa je teď uloženo 1300 příběhů lidí se statusem válečného veterána (veteráni z druhé války, účastníci odboje za 2. sv. války a Pražského povstání, partyzáni, účastníci 3. odboje) a další tisíce odbojářů a statečných lidí, kteří se nacismu nebo komunismu postavili, ale tento oficiální vojenský status dosud nemají.

V České republice žije v současnosti 373 válečných veteránů z druhé světové války, 31 válečných veteránů protikomunistického odboje, 14 653 novodobých válečných veteránů a další tisíce lidí, kteří v průběhu svého života aktivně bojovali za svobodu a demokracii. Paměť národa spolupracuje s Československou obcí legionářskou a veřejností a shromažďuje stovky námětů na další příběhy. Snaží se zaznamenat poslední příběhy odcházející generace „druhoválečných“ veteránů a protikomunistických odbojářů z 50. let.

„Letos v září se nám ozval čtrnáctiletý žák základní školy Tobiáš z jižní Moravy a upozornil nás na příběh válečného veterána Bernarda Papánka, který kdysi žil ve stejné obci. My jsme už před tím získali jednu jeho starší nahrávku. Ale právě e-mailová zpráva od Tobiáše pro nás byla impulzem pro další dokumentování tohoto příběhu. Pan Papánek před okupací emigroval do Izraele a vstoupil do československé zahraniční armády, s níž bojoval u Tobruku a Dunkerku. V 60. letech odešel za bratrem do Izraele, od roku 2014 žije u rodiny své nevlastní dcery v malé vesnici na Slovensku poblíž hranic a ani české, ani slovenské příslušné úřady o tomto veteránovi dlouho nevěděly,“ říká Michal Šmíd, správce portálu Paměť národa. Vyprávění Bernarda Papánka, který letos v lednu oslavil 99. narozeniny, je publikováno na webu Paměti národa.

Za poslední rok přibyly do sbírky také například příběhy partyzána a účastníka odboje za 2. sv. války Jana Hronka, Tomáše Loma, který sloužil u 311. československé perutě v RAF, protinacistického odbojáře a později „pétépáka“ Ivana Kaspara, slovenského veterána Jána Novenka, Věry Nývltové, jejíž rodiče za války pomáhali výsadkářům z operace Barium a dalších.


Víno z blízka