www.listyjm.cz

Brno, 11. května 2012 - Obyvatelé Jihomoravského kraje jsou z pohledu individuálního spoření mimo penzijní připojištění z celé České republiky nejzodpovědnější – na penzi si individuálně spoří o 20 % více obyvatel, než je celorepublikový průměr, tedy každý pátý obyvatel kraje.

Vyplývá to z klientských dat finančně poradenské společnosti Partners. Průměrně si dle Partners na důchod nad rámec penzijního připojištění spoří 17 % obyvatel České republiky. Celkově je však nutné podotknout, že si stále spoří jen malé procento obyvatel a částky ještě zdaleka nedosahují těch, které by umožňovaly aktivní prožití penze.

„Bohužel mnoho lidí stále spoléhá na stát a na penzijní připojištění. Ukládá si třeba jen sto korun měsíčně a myslí si, že tím už je spoření na penzi vyřešené. V tomto případě bude mít při odchodu do penze za dvacet let poctivého spoření necelých 50 tisíc korun, což bude znamenat přilepšení k penzi o necelých 200 korun měsíčně. Důvodem je jednak nízká naspořená částka a jednak nízké zhodnocení, které je s penzijními fondy spojené. Od toho plyne i název – „připojištění“,“ vysvětluje Petr Máša, ředitel klientského servisu Partners.

Méně aktivní přístup k financování vlastního stáří může souviset také s tím, že pro téměř tři čtvrtiny Jihomoravanů (70 %) je současná penzijní reforma navržená vládou Petra Nečase nesrozumitelná (viz graf 1). Vyplývá to z průzkumu, který pro společnost Partners realizovala agentura Ipsos.

Ještě hůře je na tom reforma z pohledu důvěry v její dlouhodobé fungování: Přes jednu čtvrtinu obyvatel Jihomoravského kraje (26 %) nevěří v její dlouhodobou udržitelnost a dalších 45 % si pak myslí, že dokonce nepřežije další parlamentní volby, tento názor se prohlubuje s rostoucím věkem.

Nejvíce lidí očekává výši důchodu na úrovni 60 % hrubé měsíční mzdy
Z výzkumu Ipsos také vyplynulo, že nejvíce Jihomoravanů (36 %) očekává v době odchodu do penze, že jejich důchod bude na úrovni 60 procent jejich aktuální hrubé mzdy. Téměř jedna čtvrtina respondentů však doufá v ještě lepší podmínky, a to v penzi na úrovni 80 % jejich aktuální hrubé mzdy, (viz graf 2).

Ekonom a ředitel pro strategii Partners, Pavel Kohout, to komentuje: „V tomto směru jsou respondenti nezřízenými optimisty, neboť současný náhradový poměr průběžného systému činí něco kolem 40 procent a zaručeně neporoste. Kdokoli by chtěl cokoli více, musí sám investovat volné peněžní rezervy a ve stáří si vyplácet důchod sám sobě. Lze realisticky čekat, že skutečný náhradový poměr za dvacet nebo třicet let bude snad stačit na jídlo, možná na skrovné bydlení, ale ne již na energie ani na lepší léky.“

„Vláda nám v podpoře na stáří moc nepomáhá, penzijní reforma téměř jistě nesplní svůj účel a je tedy na každém z nás, aby se rozhodl, jak chce prožít stáří,“ doplňuje ho Petr Máša a radí: „Pokud máme před sebou ještě dost dlouhou dobu, kdy budeme výdělečně činnými, máme jedinečnou příležitost s tím něco udělat a začít si spořit na penzi. Pokud si nejsme jisti vhodnou formou a částkou, můžeme se v této oblasti obrátit na odborníky, finanční poradce. A pokud už nemáme tu možnost spořit si sami, pomozme alespoň svým dětem a naučme je spořit si na stáří, vrátí se to i nám.“

Informace o výzkumu
Výzkum byl realizován společností Ipsos v březnu a dubnu 2012 na reprezentativním vzorku populace ve věku od 18 do 65 let (dle regionu, velikosti místa bydliště, pohlaví, věku a vzdělání). Velikost základního souboru pro Jihomoravský kraj byla 273 respondentů. Výzkum byl realizován metodou on-line dotazování.