www.listyjm.cz

Brno, 11. května 2011 - Když se dáte do řeči s Emilem Bočkem (88), plukovníkem letectva ve výslužbě, nestačíte se divit, že si někdo v tak požehnaném věku dokáže vzpomenout na kdejakou maličkost ze svého pozoruhodného života.

 

Brněnský rodák se rozhodl utéct z Československa před Hitlerem se svým kamarádem Bořivojem Sedlákem v necelých sedmnácti. „Odešli jsme na popud jeho otce. Říkal, že naši legionáři vybojovali republiku už za první světové války a měli bychom si z toho vzít příklad,“ vzpomíná Boček. Oba mladíci zběhli 27. prosince 1939, to už bylo Polsko ale zavřeno, takže museli utéct přes Maďarsko. Byli však ubezpečeni, že prý bude stačit oslovit zdejšího prvního policajta, který jim určitě pomůže.

Pomohl, ale do kriminálu. „Maďaři nás zavírali. Nebylo mi ještě osmnáct, takže jsem skončil mezi mladistvými,“ říká Boček. Jídlo se nabíralo ve vězení z ešusů rukama, a tak brněnský přeběhlík začal vyrábět a prodávat lžíce. Ve stolárně našel odřezky dřeva a na smetí kus rezavé pilky. Z Maďarska to vzal poté do libanonského Bejrútu. Odtud vyplul 5. dubna 1940 do Marseille. „Kam půjdeme, mi bylo jedno. Ve Francii jsem byl zařazený k prvnímu pluku a stal se ze mě telefonista,“ připomíná si Boček.

Model letadla Spitfire Mk. IX, na jakém létal i stíhač Boček

Po obranných bojích odplul do Velké Británie. V Cholmondeley se z něj stal mechanik první třídy pro opravy letadel v hangáru. A s definitivní platností byl přijat do RAF ke 312. stíhací peruti. „Odchod kamaráda do pilotního výcviku jsme byli zapít v hospodě. U baru jsem zaslechl anglického leteckého seržanta, jak vyslovuje sprostou nadávku – bloody Czechs (ve volném překladu zatracení Češi – pozn. red.). Chytil jsem ho pod krk a dostal ode mě z jedné i z druhé strany facku. Na druhý den mě polní soud odsoudil ke 168 hodinám basy. Po propuštění jsem vyhledal velitele a postavil ho před rozhodnutí, že buďto ať mě pošle mezi piloty, nebo do kriminálu. Nakonec jsem dosáhl svého,“ tvrdí brněnský rodák.

Emil Boček hovoří s Petrem Vodákem, ředitelem společnosti MIDO Film Brno, v muzeu
Historie československého vojenského letectví. Muzeum naleznete v brněnské Zábrdovické ulici.

V Kanadě se už jako letec zacvičoval na Harvardech a po návratu do Anglie začal létat na spitfirech. „Kokpit letadla jsme museli umět lépe, než věřící odříkat otčenáš. Učili jsme se střílet na pozemní cíle, na pytle i střemhlavé bombardování,“ popisuje okamžiky už pilota 310. čs. stíhací perutě. V Anglii neměl o nevšední zážitky nouzi - musel například nouzově přistát na poli mezi krávami, když mu vylétla těsnění pod hlavami motorů. Na druhý den se mu v jiné mašině přihodilo něco podobného a to ho zase museli odtáhnout traktorem.

Do statistik si zapsal 26 operačních letů a zřejmě nejvíce mu bylo horko při jednom z návratů z Německa. Zhasl mu tehdy motor a začal padat. Otevřel si kabinu, odpoutal se a v duchu se zapřísáhl, že letadlo opustí přibližně 300 metrů nad mořem. Jenže do ledové vody se mu nechtělo, proto z původní výšky ještě něco slevil a dobře udělal. V poslední chvíli totiž motor naskočil a se štěstím se vrátil na domovské letiště. Při prohlídce se přišlo na to, že přes filtr nemohl jít kvůli bahnu benzín.

Emil Boček patřil mezi stíhače, kteří doprovázeli spojenecké bombardéry. Jistil oblohy poseté tisíci parašutisty, ke konci války bombardoval největší ponorkovou základnu „německou Havaj“ Tehdy stíhači dělali doprovod osmi stům bombardérů. „Nad Helgolandem střílelo vše, co mělo díru. Na poslední operační let jsem vzlétl 12. května 1945, při osvobozování ostrovů u Francie. S Messerschmittem jsem se potkal nejblíže v Porúří, nad Essenem. Objevil se přibližně 800 metrů pod námi, ale jak nás pilot uviděl, tak okamžitě zmizel. Strach? Vždycky jsme si říkali: mě nic špatného nepotká,“ dodává stíhač. A přiznává, že za války nebyla nouze o děvčata. „Ať už byla svobodná, nebo vdaná. Mnoho jejich anglických snoubenců, manželů, bylo totiž, jak říkaly, overseas, tedy za mořem. Navíc bylo všude málo chlapů,“ uzavírá s úsměvem Emil Boček, kterému byl propůjčen Řád Bílého lva za zásluhy o obranu státu a bojovou činnost.