"Je nepochybně ve veřejném zájmu, aby bylo napřed pravomocně jednoznačně a nezpochybnitelně rozhodnuto ve věci samé, dříve než se přistoupí k dalším organizačním krokům ve vztahu k napadeným volbám do zastupitelstva Krupky. Opačný postup by naopak navodil situaci nejistoty, zda vyhlášené opakování hlasování bude, či nebude ve svých důsledcích účelné," řekl soudce-zpravodaj Stanislav Balík.
Balík zároveň řekl, že problematika je velmi široká a k jejímu posouzení nestačí jen několik dní. Verdikt o stížnosti proto odložil ÚS na neurčito kvůli poradě soudců, přijetí a vyhlášení rozhodnutí.
Ústavní soud proto zároveň odložil vykonavatelnost voleb v Krupce, lidé tam v náhradních volbách 8. ledna k urnám proto znovu nepůjdou. "Ústavní soud návrhu na odklad vykonatelností vyhověl, aniž by tím jakkoli předjímal výsledek řízení o ústavní stížnosti," upozornil Balík.
Podstatou ústavního sporu, který vyvolali Miloslava Bačová, Dana Krejsová, Pavel Maleček, Petr Kadavý, Jaroslav Dubský, Pavel Horák, Anna Holešínská, Stanislav Holešínský a Petr Lehr je rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem, podle kterého se mají opakovat volby ve třech okrscích v Krupce. Devět zmíněných kandidátů z různých politických sdružení se v ústavní stížnosti domáhalo toho, aby se komunální volby v Krupce opakovaly kompletně celé, nejen ve třech okrscích. Vadilo jim, že se ve městě kupčilo s hlasy sociálně slabých voličů. Jedna ze soupeřících stran je totiž nechala svézt před volební místnosti a ještě jim za jejich hlas zaplatila. Za jeden hlas vyinkasovali tito lidé od sta do tří set korun.
Ústecký krajský soud prokázal, že se v okrscích 5, 8 a 9 organizované svážení voličů do volebních místností za účelem volby konkrétní politické strany odehrálo, voličům byla navíc poskytována za jejich hlasování úplata. Tento fakt však soud neshledal jako důvod pro vyslovení neplatnosti voleb jako celku. Stěžovatelé však poukazovali na to, že se zúčastnili voleb jako kandidáti volebních stran v přesvědčení, že poskytování úplaty za hlasování není českým právním řádem umožněno. Požádali proto Ústavní soud o zneplatnění celých voleb v Krupce a o nastolení závazných pravidel - v parlamentních volbách totiž není podobné jednání zákonem povoleno.
Krajský soud v Ústí nad Labem při přezkumu voleb v Krupce uvedl, že pojetí volební kampaně obchodně-tržním způsobem, spočívajícím v předávání finanční odměny za příslib hlasování určitým způsobem, není jednáním, které by představovalo porušení volebního zákona. Stěžovatelé se však s těmito závěry neztotožnili a podali si ústavní stížnost.
Informace o zvláštním průběhu voleb v Krupce potvrdila již během hlasování tamní policie. Ve městě zaznamenala organizovaný nábor voličů zejména mezi Romy a sociálně slabými obyvateli. Kdosi jim rozdával předem vyplněné volební lístky, nebo je hromadně upravovali ve skupinách. Za hlasování měli údajně dostávat peníze. Policie, která na místě věc vyšetřovala, však nezjistila porušení zákona. "Hlídka tam byla několikrát. Probrali jsme důkladně volební zákon i související předpisy a tohle se nikde neřeší, je to ale na hraně," řekl jeden z policejních funkcionářů.
V Krupce se na radnici dostalo loni na podzim devět politických subjektů. Zvítězilo kritizované Sdružení ČSNS a NK - Šance pro město, které získalo v jednadvacetičlenném zastupitelstvu šest mandátů. Po třech místech mají ODS, KSČM a ČSSD. Dva zastupitele má Zdravá Krupka. Po jednom zástupci získaly: TOP 09, Sdružení HNHRM, NK – Sportovci pro Krupku a Suverenita.