www.listyjm.cz

Brno, 4. ledna 2011 (MEDIAFAX) - Ústavní soud bude rozhodovat o pravomoci ombudsmana zahájit kárné řízení s předsedy a místopředsedy soudů. V úterý to řekla mluvčí ÚS Jana Pelcová s tím, že podnětem k rozhodnutí je institucionální spor, který vedli před dvěma lety ombudsman Otakar Motejl a Nejvyšší správní soud.

Nejvyšší správní soud se podle Pelcové domnívá, že instituce ombudsmana není legitimována podávat návrhy na kárná řízení se soudními funkcionáři. NSS se proto obrátil na ústavní soudce, aby ve věci vydali verdikt, který situaci vyřeší.

Motejl podal v únoru 2010 návrh na zahájení kárného řízení proti místopředsedovi Vrchního soudu v Praze J. B. "Nejvyšší správní soud ve shodě s kárně obviněným místopředsedou vrchního soudu, namítá, že ombudsman není k podání takového návrhu aktivně legitimován, neboť podle jeho názoru je jeho návrhové oprávnění v rozporu s ústavními principy právního řádu," řekla Pelcová.

Role veřejného ochránce práv je podle NSS definována tak, že sám není nadán žádnými pravomocemi a má právo pouze podávat podněty, upozorňovat na pochybení zejména v oblasti státní správy, a v tomto smyslu je nadán i legislativní iniciativou. "Byla-li mu nesystémově svěřena i funkce výkonná, jde podle navrhovatele o ústavní exces. Má-li být ústavně zaručeným způsobem dodržena zásada dělby moci, nelze podle navrhovatele připustit, aby právo podat kárnou žalobu svědčilo někomu, kdo stojí mimo sféru soudní moci," řekla Pelcová. NSS zároveň namítá, že veřejný ochránce práv není ústavním činitelem ani v ústavě zakotveným orgánem.

"Zatímco oprávnění prezidenta nebo ministra spravedlnosti podat návrh na zahájení kárného řízení proti soudci, respektive proti předsedovi nebo místopředsedovi soudů nevzbuzuje žádné pochybnosti, v případě veřejného chránce práv je tomu podle Nejvyššího správního soudu jinak," uvedla Pelcová.

V Česku platí od konce roku 2008 praxe, podle které je oprávněn návrh na zahájení kárného řízení podat proti kterémukoliv soudci prezident republiky. Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti předsedy nebo místopředsedy soudu je oprávněn podat prezident republiky i proti předsedovi nebo místopředsedovi Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, předsedovi vrchního a krajského soudu a veřejný ochránce práv proti kterémukoliv předsedovi nebo místopředsedovi soudu.